Česky
Slovensky
English
Polski
Deutsch
Español
Magyar
Italiano
Português
NederlandsSobota, půl desáté ráno. Petra má na kuchyňském stole rozložený seznam věcí, které se dnes musí stihnout, Marek si beze spěchu maže třetí topinku. Za dvacet minut proletí kuchyní věta, kterou oba znají nazpaměť: "Ty umíš odpočívat, jenom když máš všechno odškrtané."
Ta hádka není o topince ani o seznamu. Je o tempu, a tempo patří k tomu mála, co v člověku zůstává podobné od dětství do důchodu. Proto se stejná scéna u stejného páru opakuje dvanáct let po sobě, jen s vyměněnými kulisami.
Co každý temperament přináší do dvojice
Dělení na sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika je staré přes dva tisíce let a původně stálo na představě tělesných šťáv. Měřitelný obsah mu dal až Hans Eysenck, který v 60. letech ukázal, že stará čtveřice docela slušně sedí na dvě osy: jak moc je člověk obrácený ven a jak snadno se rozkolísá jeho emoční ladění. Sangvinik z toho vychází jako stabilní extravert, cholerik jako labilní extravert, flegmatik jako stabilní introvert a melancholik jako labilní introvert.
Pro vztah z toho plynou dvě praktické otázky. Jak rychle druhý zareaguje, když se něco pokazí, a jak dlouho mu ta reakce vydrží? Většina párových nedorozumění se dá přeložit do jedné z nich.
Sangvinik: potřebuje společný program
Vztah pro něj žije z toho, co spolu zažijete. Naplánuje víkend, přivede domů nové známé a náladu zvedne i po mizerném dni. Když se dva měsíce nic nového nestane, začne být neklidný, a to i ve vztahu, kterému objektivně nic nechybí.
Vážné rozhovory u něj mívají krátkou životnost. Stočí je k lehčímu tématu dřív, než začnou bolet, takže druhá strana má občas pocit, že se k němu úplně nedostane. Slib daný v nadšení navíc nemusí dožít do příštího týdne.
Cholerik: hádka jako způsob řešení
Problém pojmenuje nahlas a hned. Nejde mu o to vyhrát nad partnerem, jde mu o to, aby věc byla dnes večer vyřízená; nevyřešená záležitost ho pálí víc než ostrá výměna názorů.
Potíž je v tom, co po výbuchu zůstane. Cholerik má za dvacet minut čistý stůl a upřímně nechápe, proč se ten druhý pořád tváří. Věta, kterou vypustil v zápalu, přitom v partnerovi běží ještě týden. Celou povahu i s jejími slepými místy rozebírá portrét cholerika.
Flegmatik: klid skoro za každou cenu
Je to ten, kdo v hádce ubere hlasitost, nevytahuje staré křivdy a vydrží i horší období bez toho, aby balil kufry. Dlouhodobě se s ním žije snadno, protože nedělá drama z věcí, které dramatem nejsou.
Cena se platí jinde. Nesouhlas polyká tak dlouho, až se z něj stane tichá vzdálenost, a partner se pak z ničeho nic dozví, že už rok nesouhlasí s něčím, na čem se přece dohodli. Jeho mlčení totiž není souhlas, ale nechuť do sporu.
Melancholik: dlouhá paměť na drobnosti
Bere vztah vážně, jde do hloubky a všimne si i toho, co nezaznělo: tónu hlasu, zaváhání, jinak položené ruky. Pár blízkých lidí si drží roky a jde pro ně daleko.
Zároveň si všechno přehrává. Nepovedená poznámka od páteční večeře se v něm točí ještě v neděli odpoledne, ačkoli ten druhý na ni zapomněl u dezertu. Odpustit umí, zapomenout hůř, takže se hromádka drobností po čase sesype do jednoho velkého tématu.
Deset dvojic a co v nich obvykle jiskří
Skóre temperamentů se nesčítají a žádná tabulka nepředpoví, jestli pár vydrží. Užitečná je v něčem jiném: většina dvojic se hádá pořád o to samé, a když to "to samé" dokážete pojmenovat, ztratí to nad vámi kus moci. Kdy jste se naposledy pohádali o věc, kterou jste už jednou řešili loni?
| Dvojice | Co jim jde spolu dobře | Kde to nejčastěji dře |
|---|---|---|
| Cholerik + melancholik | Rozhodnost potkává pečlivost, takže věci se dotahují rychle a pořádně zároveň | Ostré slovo v zápalu, které jeden zapomene za hodinu a druhý si ho nese měsíc |
| Cholerik + flegmatik | Jeden táhne, druhý tlumí; v krizi tenhle pár funguje překvapivě dobře | Čím víc jeden tlačí, tím víc se druhý stahuje do ticha a předstírá souhlas |
| Cholerik + sangvinik | Hodně energie, hodně akce, hádky bez dlouhého dusna | Oba mluví, nikdo neposlouchá; sliby padají rychleji, než se plní |
| Dva cholerici | Rozumí si v tempu i v přímosti, nic se v nich neusazuje | Souboj o poslední slovo a eskalace z nuly na sto během dvou vět |
| Sangvinik + flegmatik | Jeden nosí program, druhý klid; společně se skoro nehádají | Domácnost na autopilota: nikdo neřeší nepříjemné věci, dokud nehoří |
| Sangvinik + melancholik | Lehkost potkává hloubku; jeden vytáhne ven, druhý dodá vážný rozhovor | Různá potřeba lidí kolem sebe a pocit jednoho z nich, že se to důležité pořád odsouvá |
| Dva sangvinici | Bohatý společenský život a schopnost oklepat se z každé rány | Rozdělané věci se vrší; papíry, finance a plány nikdo nedotáhne |
| Flegmatik + melancholik | Klid, ohleduplnost a domov, kde se dá vydechnout | Odkládání rozhodnutí tak dlouho, až je udělá čas nebo někdo cizí |
| Dva flegmatici | Minimum konfliktů a vysoká odolnost vůči vnějším otřesům | Roky pohodlné rutiny, ve které se nesplní nic z toho, co si oba kdysi přáli |
| Dva melancholici | Porozumění bez vysvětlování a vztah, který snese hodně | Společné přemítání se v horším období mění ve spirálu, ze které chybí východ |
Většina lidí navíc není čistý typ. K hlavnímu temperamentu se přidává příměs druhého, takže cholerik s melancholickou příměsí se hádá docela jinak než cholerik s příměsí sangvinickou. Jak se dvojice skládají uvnitř jednoho člověka, ukazuje přehled kombinací temperamentu.
Přitahují se opravdu protiklady?
Lidová moudrost tvrdí obojí naráz. Protiklady se přitahují, a zároveň vrána k vráně sedá. Na začátku vztahu má navrch první verze: klid působí na cholerika jako útočiště, jeho tah na branku zase vytáhne flegmatika z gauče. Po pěti letech se z téhož rozdílu stane hlavní téma každé druhé neděle.
John Gottman, který od 70. let natáčel páry ve své laboratoři a pak sledoval, jak jejich vztahy dopadly, přišel s rozlišením, které tuhle otázku posouvá jinam. Shrnul ho v knize z roku 1999. Neshody dělí na zvládnutelné a trvalé. Trvalé vyrůstají z rozdílů v povaze a potřebách a nezmizí ani po deseti letech společného úsilí, protože zmizet nemají jak. Podle Gottmana jich je zhruba 69 procent všech konfliktů v páru.
Nejzajímavější na tom je, že spokojené a nespokojené dvojice se v počtu takových sporů skoro neliší. Liší se v tom, co s nimi dělají. Jedni o svém věčném tématu umějí mluvit s humorem a s ohledem na to, proč je pro toho druhého důležité, druzí se v něm zaseknou a každé kolo je tvrdší než minulé. Žádná kombinace temperamentů tedy není odsouzená k zániku a žádná není zárukou.
Co předpovídá spokojenost líp než shoda povah? Shoda v tom, co považujete za důležité. Kolik peněz se utrácí a kolik odkládá, jestli budou děti, kolik prostoru dostane práce, jak se zachází s rodiči na obou stranách. Dva lidé s velmi odlišným tempem se na tomhle domluví bez potíží, dva stejně naladění melancholici s opačným pohledem na peníze budou mít problém i po svatbě.
Než začnete odhadovat partnera, hodí se vědět, kde stojíte vy sami. Náš test temperamentu má 24 otázek a zabere kolem čtyř minut; není to párová poradna ani diagnostika, spíš orientační sebepoznání, se kterým se pak líp mluví o tom, co komu vlastně vadí.
Tři tření, která zná skoro každý pár
Rychlý versus pomalý. Jeden chce rozhodnout u večeře, druhý potřebuje přespat. Cholerik i sangvinik čtou to zdržení jako nezájem, melancholik a flegmatik zase cítí tlak, pod kterým se rozhodovat nedá. Pomáhá dohodnout se na lhůtě místo na odpovědi: "Rozhodneme to zítra do sedmi." Rychlý má termín, pomalý má klid, a věta "ty se nikdy k ničemu nedokopeš" tím ztratí půdu pod nohama.
Hlasitý versus tichý. Když jeden zvýší hlas, druhý zmlkne, a tím to teprve začne. Ticho totiž hlasitého partnera provokuje víc než odpor. Osvědčuje se pauza s koncem, ne bez konce: "Vrátím se k tomu za půl hodiny." Ta půlhodina není útěk, jen doba, za kterou v těle klesne poplach. Konkrétní návod pro tenhle typ situací najdete v textu o tom, jak vycházet s cholerikem.
Program versus klid. Sangvinik má v sobotu ráno domluvené dvě návštěvy, flegmatik se těšil, že nebude nikde. Řešením není kompromis uprostřed, ze kterého nemá radost nikdo, ale rozdělení: jeden den plný, druhý prázdný, a to napevno dopředu. Zní to nudně a funguje to líp než improvizace.
Ještě několik drobností, které v běžném provozu ušetří spoustu zbytečných kol:
- Domluvu s partnerem, který zapomíná, si pošlete v jedné větě do zprávy. Není to nedůvěra, je to prevence.
- Kritiku podávejte po jedné a bez publika, obzvlášť u melancholika. Seznam tří výtek najednou už nikdo neslyší jako věcnou zpětnou vazbu.
- Ptejte se adresně. "Co bys udělal jinak ty?" vytáhne z tichého partnera víc než "Souhlasíš?", na které jen přikývne.
- Únava a stres zvětšují každý rozdíl, protože pod tlakem se lidé chovají vyhroceněji než jindy. Jak to vypadá u jednotlivých typů, popisuje text o temperamentu a stresu.
Kdy už nejde o temperament
Temperament vysvětluje formu, ne obsah. Že někdo mluví hlasitě, rychle vzplane a stejně rychle vychladne, je popis stylu. Ponižování, výhrůžky, kontrola telefonu, mlčení jako trest na tři dny nebo cokoli, po čem se druhý bojí, do stejné kategorie nepatří. Věta "já jsem prostě cholerik" není vysvětlení, ale omluvenka, a ta v tomhle případě neplatí.
Podobně opatrně se vyplácí číst dlouhodobé stažení. Flegmatik potřebuje klid, ale nezajímá ho měsíce nic, nechodí mezi lidi a nebaví ho ani to, co ho dřív bavilo; pak už nejde o povahu a odborník je na místě. Totéž platí pro melancholika, který nespí kvůli jedné větě několik nocí za sebou.
Existuje jednoduchý test, jestli jde ještě o rozdílné tempo, nebo už o něco jiného. Dokážete o tom mluvit i mimo hádku, v klidném pondělním večeru, a skončit u něčeho konkrétního? Pokud každý takový pokus sklouzne do nového kola, obvykle to není otázka temperamentu a jedno sezení u párového terapeuta ušetří rok domácího dohadování.