Kariéra podle DISC: kde který styl přirozeně vynikne

Dva lidé nastoupí ve stejné firmě na stejnou pozici, se stejným popisem práce i platem. Po roce jeden říká, že konečně dělá to, co mu sedí. Druhý si potichu aktualizuje životopis, přestože ho nikdo nekritizoval a hodnocení má dobré.

Rozdíl bývá málokdy ve schopnostech. Skoro vždycky je v tom, kolik energie každého z nich stojí to, co v té roli tvoří obyčejný čtvrtek.

A přesně o tomhle DISC mluví. Neměří, co umíte, ani jak budete výkonní. Popisuje chování: jaké tempo je pro vás přirozené a jestli vaši pozornost dřív přitáhne úkol, nebo člověk. Z těch dvou os vznikají čtyři styly, D, I, S a C, a každý z nich má prostředí, ve kterém jede skoro sám, a prostředí, kde na stejný výsledek spotřebuje dvojnásobek sil.

Proč o spokojenosti nerozhodne název pozice

Nejrozšířenější představa o kariérním testu zní jednoduše: vyjde vám profil, k profilu seznam povolání, a jde se. Data téhle představě moc nefandí.

Orit Tsabari s kolegy shrnula v roce 2005 šestadvacet studií o shodě mezi zájmovým profilem člověka a prostředím jeho povolání, dohromady přes šest tisíc lidí. Souvislost mezi tou shodou a spokojeností v práci vyšla kolem r = 0,17. Přeloženo do řeči bez statistiky: to, jak dobře profil sedí k oboru, vysvětluje jen malý zlomek toho, jestli je vám v práci dobře.

Zbytek obstarají věci, které se do žádného testu nevejdou. Šéf, tým, dojíždění, peníze, fáze života, smysl práce. Seznam povolání ke svému písmenu je tedy to nejméně užitečné, co vám DISC může dát.

Užitečná je jiná otázka. Ne co dělat, ale v jakém provozu to dělat. Většinu profesí totiž jde vykonávat několika dost odlišnými způsoby a rozdíl mezi nimi bývá větší než rozdíl mezi obory.

Čtyři prostředí, ne čtyři seznamy povolání

Tabulka je ale jen hrubá mapa. Zajímavé je to, co v ní není.

Styl D nevyhoří z objemu práce, ale z bezmoci. Roste tam, kde se výsledek dá změřit a připsat konkrétnímu člověku. Jakmile se úspěch rozpustí v procesu a pozná se až za dva roky, ztrácí motor, i když je práce zajímavá a dobře placená.

Styl I potřebuje kontakt a rychlou odezvu od lidí. Roli, ve které se den skládá ze samostatné práce u počítače a výsledek je vidět až po roce, zvládne pár měsíců na nadšení a pak přijde útlum. Nejde o nedostatek disciplíny, jde o zdroj energie.

Styl S se při volbě povolání nejčastěji přehlíží, protože jeho výhoda se ukáže až v čase. Firma, která se reorganizuje dvakrát ročně, mu bere jistotu, ze které čerpá výkon. Naopak dlouhý vztah se zákazníkem, pacientem nebo žákem je terén, kde jeho hodnota každým rokem roste.

Styl C nechce klid kvůli pohodlí, ale kvůli kvalitě. Otevřená kancelář s deseti přerušeními za hodinu ho stojí víc než náročné zadání. A role, kde se rozhoduje pod tlakem času a bez podkladů, je pro něj denní stres, ne výzva.

Stejná pozice, čtyři různé práce

Nejpraktičtější věc, kterou z DISC pro kariéru vytěžíte, se skrývá uvnitř profesí, ne mezi nimi.

• Obchod: získávání nových zákazníků je hra o tempo, odmítnutí a uzavření. Péče o stálé klienty je naopak dlouhá důvěra a servis. První sedne stylu D a I, druhá stylu S. Na vizitce je přitom v obou případech obchodník.
• Personalistika: nábor znamená lidi, pohovory a rychlé střídání kontaktů. Mzdová agenda znamená termíny, legislativu a nulovou toleranci k chybě. Mezi tím je propast, kterou obor v inzerátu nerozliší.
• IT: podpora uživatelů je přerušovaná práce s lidmi v jednom kuse, návrh systému je hloubka a ticho.
• Medicína: urgentní příjem a ordinace praktického lékaře vyžadují stejné vzdělání a naprosto jiné tempo dne.

Jedna účetní, kterou po deseti letech práce přestala bavit, nakonec neměnila profesi. Přešla z malé firmy, kde dělala všechno od faktur po jednání s bankou a telefon jí zvonil každou čtvrthodinu, do velké společnosti, kde uzavírá měsíc podle pevného kalendáře a nikdo jí do toho nemluví. Stejná kvalifikace, stejný obor, jiný den. Vysávalo ji přerušování, ne účetnictví.

Vzpomeňte si na týden, po kterém jste byli v pátek nabití. Co v něm bylo jinak než v tom, ze kterého jste se domů doplazili? Odpověď skoro nikdy nezní jinou profesí.

Co se ptát dřív, než roli vezmete

Inzerát vám o provozu neřekne skoro nic, zato pár otázek na pohovoru ano. Ptejte se na věci, které rozhodnou o vašem obyčejném čtvrtku:

• Kolik rozhodnutí můžu udělat sám a co musí schválit někdo jiný? Tahle jediná otázka rozhoduje o tom, jestli déčko po roce zůstane.
• Jak často mě během dne někdo vyruší? Céčko a íčko si na stejné odpovědi udělají opačný obrázek.
• Kolik času strávím s lidmi a kolik nad zadáním o samotě?
• Co se v téhle roli za poslední rok změnilo a co se změní příští rok? Pro styl S je stabilita zadání důležitější než benefity.

Druhé písmeno mění víc než to první

Vyhraněný styl je vzácný. Náš DISC test se skládá z 32 otázek a vedle nejsilnějšího stylu počítá i ten druhý v pořadí; pokud je od prvního do patnácti bodů, tvoří spolu dvojici. Tak vznikne šestnáct profilů, čtyři čisté a dvanáct kombinací. Pro volbu prostředí je ta druhá pozice často důležitější než vedoucí písmeno.

Průkopník (DI) i Stratég (DC) mají oba vpředu déčko a oba se cítí dobře ve vedení. Průkopník ale kvete tam, kde se něco rozjíždí a je koho získávat: nový produkt, expanze, vlastní firma. Stratég chce stejné tempo podložené čísly a plánem, takže mu sedne řízení velkých projektů nebo provoz s tvrdými ukazateli. Postavte je do role toho druhého a oba budou pracovat hůř, než umí.

Podobně to platí u klidnějších profilů. Hostitel (SI) rozkvete tam, kde jsou lidé a dlouhé vztahy, tedy v péči o klienty, ve škole nebo na místě, kam lidé přicházejí. Správce (SC) chce stejný klid, ale v řádu, dokumentaci a spolehlivém provozu. Mentor (CI) spojuje přesnost s chutí být mezi lidmi, což je přesně kombinace pro metodiku, školení a zaučování nováčků. Jak se mění význam pořadí písmen, rozebíráme podrobněji u kombinovaných DISC profilů.

Kdy na stylu záleží míň, než čekáte

Teď to omezení, bez kterého by celý text sváděl k determinismu.

Timothy Judge a Chris Zapata prošli v roce 2015 sto pětadvacet studií o osobnosti a pracovním výkonu a našli jednu pravidelnost. Osobnostní rysy předpovídají výkon výrazně líp v rolích, kde je práce nestrukturovaná a člověk má prostor rozhodovat sám. Tam, kde postup určuje předpis, směna a systém, se povaha do výsledku promítne mnohem míň. Studie neměřila DISC, ale rys osobnosti a styl chování se v tomhle chovají stejně: čím volnější role, tím víc na vašem stylu záleží.

Prakticky to znamená dvě věci. V pevně strukturované práci vás prostředí ponese i proti vašemu sklonu, protože rozhoduje postup, ne povaha. Ve volné roli vás váš styl buď nese, nebo brzdí, a nic mezi tím.

Druhé omezení je ještě důležitější. Nejnižší písmeno není zeď. Céčko může vést tým, déčko může dělat kontrolu kvality a íčko může tři roky psát metodiku. Bude to stát vědomé úsilí a bude to chtít kolem sebe lidi, kteří to mají opačně, což je mimochodem hlavní argument pro míchání stylů v týmu. Rozumné pravidlo zní: co vás vysává hodinu denně, unesete roky. Co vás vysává celý den, si vybere daň.

A ještě jedna věc. DISC nemá být vstupenka ani stopka. Když si podle výsledku škrtnete obor, po kterém toužíte, používáte ho špatně, a stejná chyba na druhé straně stolu je popsaná v textu o DISC testu u pohovoru. Odkud se ostatně celý model vzal a co z něj obstojí, najdete v průvodci DISC testem. Srovnání s ostatními je vždycky orientační, ne diagnóza.

Na příští dva týdny si zkuste jednu věc. Ke každé schůzce a většímu úkolu si do kalendáře připište jedno písmeno: N, když jste po něm byli nabití, V, když vysátí. Po čtrnácti dnech se podívejte jen na ta V. Společné téma v nich skoro nikdy nebude. Společné tempo nebo to, jestli šlo o lidi, nebo o úkoly, tam bude skoro vždycky. A tohle je informace, kterou vám žádný seznam vhodných povolání nedá.