Smysly, nebo intuice (S/N): jak poznat svou preferenci a test

Iva a Přemysl dostali na poradě přesně stejnou větu: „Připrav prezentaci nového produktu.“ Iva si otevřela čísla z loňské kampaně, vypsala si, co u zákazníků fungovalo, a začala skládat snímky odspoda, od dat. Přemysl se zadíval z okna a přemýšlel, kam by ten produkt mohl mířit za tři roky a co by se stalo, kdyby se prodával úplně jinému publiku.

Za dvě hodiny měla Iva sedm hotových snímků. Přemysl měl jednu myšlenku a žádný snímek. Oba si o tom druhém potichu mysleli, že na to jde blbě.

Který z nich jste vy? Ta otázka míří na druhé písmeno čtyřpísmenného kódu, na dimenzi smysly nebo intuice. Je to nejméně pochopená ze čtyř dimenzí a zároveň ta, kvůli které si lidé v práci nejčastěji lezou na nervy.

Co S/N doopravdy měří

Carl Gustav Jung ve svých Psychologických typech z roku 1921 popsal dva různé způsoby, jak člověk přijímá informace. Vnímání smysly bere svět tak, jak dorazí: co je vidět, slyšet, změřit, ověřit, co se už jednou stalo. Intuice bere svět přes to, co za ním tuší, tedy přes vzorce, souvislosti a možnosti, které zatím nenastaly.

Katharine Briggs a její dcera Isabel Myers z toho ve 40. letech udělaly jednu ze čtyř škál svého dotazníku, který dnes většina lidí zná pod zkratkou MBTI. Ostatní tři dimenze i tabulku všech šestnácti typů najdete v přehledu 16 typů osobnosti, tenhle text zůstane u druhého písmene.

Zkuste si to na jedné drobnosti. Vejdete do cizího bytu a máte deset vteřin. Někdo si odnese, že v kuchyni kape kohoutek, že na poličce stojí tři hrnky a že to tam voní kávou. Někdo jiný si odnese dojem, že tady spolu lidé moc nemluví, a nedokáže říct, z čeho ho vlastně má. Obě verze jsou přesné pozorování. Jen jedno pracuje s tím, co v místnosti je, a druhé s tím, co si k tomu mozek okamžitě domyslel.

Slovo intuice tady mate nejvíc. V běžné řeči znamená tušení nebo šestý smysl, něco na pomezí ezoteriky. V typologii znamená něco docela technického: pozornost, která automaticky uteče od konkrétní věci k tomu, co ta věc zastupuje. Vidíte rozbitou rychlovarnou konvici a přemýšlíte o tom, proč se dnes věci nedají opravit.

A co S/N neměří? Inteligenci ani vzdělání. Iva není přízemnější než Přemysl a Přemysl není chytřejší než Iva. Rozdíl je ve vstupu, ne ve výkonu. Jeden má první impuls jít k tomu, co existuje, druhý k tomu, co by mohlo existovat.

Sedm situací, které vás prozradí

Preferenci nepoznáte z toho, co si o sobě myslíte. Poznáte ji z drobností, které děláte, když nad nimi nepřemýšlíte.

Většina lidí se najde v obou sloupcích, a to je v pořádku. Nejde o přepínač, ale o škálu. Rozhoduje, kam saháte v pátek v šest večer, když jste unavení a nikdo se nedívá. Tam se ukazuje preference, ne naučené chování z práce.

Malý sebetest: šest dvojic vět

U každé dvojice si vyberte tu větu, která sedí častěji. Ne tu, která zní líp.

1. Na schůzce si zapisuju čísla, jména a termíny (A). Kreslím si šipky mezi tím, co spolu podle mě souvisí (B).
2. Když mi někdo popisuje problém, ptám se nejdřív, jak přesně to probíhalo (A). Ptám se nejdřív, proč to asi vzniklo (B).
3. Věta „takhle se to dělalo vždycky“ pro mě znamená, že postup má za sebou zkušenost (A), nebo že je čas zkusit to jinak (B)?
4. Radši opravím to, co se pokazilo dneska (A), než abych vymýšlel, jak zařídit, aby se to nepokazilo za rok (B).
5. Podrobný popis krajiny v knize si užívám (A). Podrobný popis krajiny přeskakuju a hledám, kam děj směřuje (B).
6. Odhad, jak dlouho práce potrvá, stavím na tom, jak dlouho trvala minule (A). Stavím ho na tom, jak složitá mi ta věc připadá (B).

Spočítejte, kolikrát vám vyšlo A a kolikrát B. Převaha A ukazuje ke smyslům, převaha B k intuici, poměr tři na tři znamená, že jste někde u středu a písmeno vám vyjde podle nálady dne.

Šest vět ale není test a nemá cenu se tvářit, že je. Skutečný dotazník pracuje s desítkami položek právě proto, že jedna otázka může sednout náhodou, kvůli formulaci nebo kvůli tomu, co jste zrovna zažili minulý týden. Berte to jako první orientaci, ne jako výsledek.

Čtyři omyly, které se kolem S a N drží

Smysly neznamenají přízemnost. Typ ISTP, kterému se v šestnáctce typů říká Virtuóz, dokáže rozebrat a znovu složit motor, na který se ostatní jen dívají z uctivé vzdálenosti. Jeho práce s hmotou je forma přemýšlení, jen nevzniká na papíře. Podrobněji to rozebírá profil typu ISTP. A u typu ISFP se stejná pozornost k detailu mění v jemný cit pro barvu, materiál a atmosféru.

Intuice zase neznamená nepraktičnost. N typy stavějí firmy, plánují logistiku a vedou projekty, jen s tím rozdílem, že je baví návrh systému víc než jeho provoz. Přemysl klidně dotáhne prezentaci do konce. Jen ho stojí víc energie poslední hodina než ta první.

Třetí omyl je rovnítko mezi intuicí a kreativitou. Tvořivost se liší druhem, ne množstvím: kuchař, který vymyslí novou variantu tradičního jídla ze surovin, které má po ruce, je tvořivý stejně jako člověk, který přijde s novým obchodním modelem. Jeden vychází z toho, co zná do detailu, druhý z toho, co si domyslí.

Čtvrtý omyl je nejtišší: předpoklad, že okolí funguje stejně jako vy. Podle Manuálu k původnímu dotazníku (Myers, McCaulley, Quenk a Hammer, 1998) tvoří na americkém reprezentativním vzorku typy s preferencí smyslů zhruba 73 %. Pro Česko reprezentativní čísla nemáme, takže tohle berte orientačně. I tak z toho plyne dost: školní výklad, pracovní porady i většina návodů mluví jazykem konkrétních kroků. Lidé s preferencí intuice se v tom naučí fungovat, jen si přitom roky myslí, že jsou divní.

Za zmínku stojí ještě jedna souvislost. McCrae a Costa v roce 1989 přepočítali škály typologie proti pětifaktorovému modelu osobnosti a dimenze smysly proti intuici jim vyšla jako obdoba otevřenosti vůči zkušenosti. Preference intuice tedy souvisí s tím, jak snadno vás zaujmou nové myšlenky, umění nebo neobvyklé nápady. Se schopností je uskutečnit už ne.

Co jedno písmeno udělá se zbytkem kódu

Nejlíp je to vidět na dvojicích typů, které se liší právě jen tímhle písmenem. Vezměte ISTJ a INTJ. Oba jsou introverti, oba se rozhodují podle neosobních kritérií, oba mají rádi hotovo. ISTJ ale staví na tom, co je ověřené a co má za sebou historii, zatímco INTJ staví na modelu budoucnosti, který si postavil v hlavě a který zatím nikdo nevyzkoušel. V praxi to znamená dva velmi odlišné šéfy, přestože si na papíře jsou blízcí.

Stejný rozdíl v jiné poloze ukazuje dvojice ESFP a ENFP. Oba jsou společenští, spontánní a rádi mezi lidmi. ESFP žije v přítomném okamžiku a umí ho ostatním zpřítomnit, ENFP žije v tom, co by mohlo být, a nadchne okolí pro projekt, který ještě neexistuje. Jedno písmeno, dva různé důvody, proč jsou oba na večírku ti, kolem kterých se to sbíhá.

Pořád si nejste jistí, kam ve dvojici smysly a intuice patříte? Sílu preference v procentech vám ukáže test 16 typů osobnosti, takže poznáte rozdíl mezi vyhraněným výsledkem 80 : 20 a hraničním 54 : 46. U toho druhého se vám písmeno může při dalším vyplnění překlopit, a to není chyba testu. Znamená to, že máte k oběma způsobům vnímání blízko.

Když v jednom týmu sedí S i N

Tahle dvojice se hádá jinak než ostatní. Rozdíl v extraverzi je vidět na první pohled, rozdíl v S/N se schovává za slova, kterým obě strany rozumějí jinak. Když Přemysl řekne „to je detail“, Iva slyší „na tvé práci nezáleží“. Když Iva řekne „potřebuju vědět, jak to uděláme“, Přemysl slyší „nevěřím ti“.

Pomáhá i jedna technická drobnost: dohodnout se na tom, co která strana potřebuje mít napsané. S typ chce po schůzce zápis s konkrétními kroky, N typ potřebuje větu o tom, proč se to celé dělá. Pokud v zápise chybí jedno nebo druhé, jeden z těch dvou lidí si příští týden nebude pamatovat, na čem se vlastně domluvili.

Funguje jedna nudná dohoda: rozdělit si, kdo mluví první. Na začátku návrhu dostane slovo N a nikdo mu nesmí patnáct minut skákat do řeči s rozpočtem. Ve druhé půlce převezme slovo S a klade otázky typu kdo, kdy a za kolik, a to bez omluv. Obrácené pořadí zabije nápad dřív, než dostane tvar, a stejné pořadí bez druhé půlky vyrobí prezentaci, kterou nikdo neumí zaplatit.

Doma to vypadá podobně, jen s vyššími sázkami. Jak spolu vycházejí jednotlivé kombinace typů a co z internetových tabulek kompatibility platí, rozebírá text o kompatibilitě 16 typů osobnosti.

Iva a Přemysl nakonec prezentaci odevzdali společně. Přemyslova myšlenka byla na prvním snímku, Ivina čísla na všech dalších. Ani jeden z nich by ji sám takhle neudělal a ani jeden to o tom druhém dodnes nepřiznal nahlas.