Poctivost-pokora: faktor H, který Big Five neměří

Na účet vám přijde o osm tisíc víc, než mělo. Mzdová účetní se spletla v přesčasech a zatím si toho nikdo nevšiml.

Dana to zjistí v sobotu ráno při kontrole plateb a v pondělí v devět volá na personální. Marek si toho všimne taky, jenže peníze nechá ležet. Nelže, nikoho neokrádá, jen počká, jestli na to někdo přijde. Když se za dva měsíce neozve živá duše, koupí si za ně kolo.

Ani jeden z nich neporušil zákon. Oba jsou spolehliví, oba svou práci zvládají a v hodnocení od šéfa vycházejí skoro stejně. Rozdíl mezi nimi neleží v inteligenci ani ve svědomitosti, ale v rysu, který se v psychologii jmenuje poctivost-pokora a v šestifaktorovém modelu HEXACO nese písmeno H.

Čtyři podoby jednoho rysu

Faktor H nepopisuje jednu vlastnost, ale čtyři příbuzné sklony, které spolu drží pohromadě víc, než by člověk čekal. Kdo vychází vysoko v jednom, vychází obvykle vysoko i ve zbylých třech.

Upřímnost tady neznamená, že řeknete každému do očí, co si o něm myslíte. Jde o něco jiného: jestli k tomu, abyste získali, co chcete, potřebujete lichotku, přikrášlenou verzi reality nebo drobnou manipulaci. Člověk s vysokým H často působí až nudně přímočaře, protože nemá druhé dno, se kterým by pracoval.

Férovost se pozná v momentech, kdy je druhá strana ve slabší pozici a nedozví se to. Nadhodnocená faktura klientovi, který se v oboru nevyzná. Cestovní náhrada, kterou nikdo nekontroluje. Podmínka schovaná v odstavci, o kterém víte, že ho protistrana nečte.

Nezávislost na majetku a statusu zní jako otázka pro milionáře, jenže se rozhoduje v úplně běžných částkách. Jak moc vás láká věc, na které ostatní poznají, kolik stála? Kolik rizika jste ochotní podstoupit kvůli penězům, o kterých sami víte, že je nepotřebujete? Lidé s vysokým H nebývají chudí ani asketičtí, majetek je prostě netáhne tolik, aby kvůli němu slevili jinde. Právě tahle složka promluví do rozhodnutí, kde je v sázce něco hmatatelného.

A skromnost má v tomhle modelu jiný význam, než jaký to slovo obvykle nese. Neměří sebevědomí ani ostych. Člověk s vysokým H může mít o svých schopnostech dost vysoké mínění a klidně o nich mluvit nahlas. Jen z toho nevyvozuje, že mu proto patří jiné zacházení než ostatním. To je taky důvod, proč nízká skromnost není totéž co zdravé sebevědomí a proč ji nejde vyléčit pochvalou.

Vysoké H se pozná, když se nikdo nedívá

Nejlepší test tohohle rysu je situace bez svědků. Peněženka na chodníku. Nefunkční závora na parkovišti. Zadání, ve kterém si můžete připsat kus práce, kterou odvedl někdo jiný, a nikdo to nedohledá.

Lidé s vysokým H se v takových chvílích chovají stejně jako pod dohledem. Nejde přitom o hrdinství ani o sebeovládání. Většina z nich popisuje, že o té možnosti vlastně ani nepřemýšlela, protože ji nezaregistrovala jako nabídku. Tam, kde jiný vidí příležitost, oni vidí jen chybu v systému.

V praxi je to znát na drobnostech. Vyjednávají méně tvrdě, než by mohli. Zdráhají se prodávat sami sebe a na pohovoru raději zmíní, co ještě neumí. Sliby dávají opatrně, protože počítají s tím, že je budou muset splnit. A když se v týmu rozděluje zásluha, mají tendenci ustoupit i tehdy, když odvedli nejvíc.

Ta poslední věta naznačuje, že vysoké H není zadarmo. Kdo neumí prosadit svůj nárok, dostane menší podíl, a to se s roky sčítá. Za srovnatelnou práci si takový člověk vyjedná nižší odměnu, protože si o víc jednoduše neřekne. K tomu se přidává sklon věřit dobrým úmyslům déle, než je rozumné. Podvedený člověk s vysokým H se často brání tvrzením, že se protistrana určitě jen spletla.

Nízké H zblízka

Popisovat nízké H jako charakterovou vadu by bylo pohodlné a nepřesné. Podívejte se, jak se projevuje, a uvidíte spíš jiný přístup k lidem než zlou vůli.

Základ je strategičnost: druhé lidi vnímáte jako součást rovnice, ne jen jako společnost. Když jednáte, máte v hlavě, co ta osoba potřebuje slyšet, aby vám vyšla vstříc. Přidá se k tomu nárokování, tedy tichý předpoklad, že vaše situace je výjimečná a běžné pravidlo na ni tak úplně nesedí. A často taky schopnost okouzlit, kterou lidé s nízkým H používají naprosto přirozeně a bez pocitu viny.

Tahle kombinace má reálné výhody. V obchodním jednání se ztratí míň peněz. Ve firemní politice se takový člověk zorientuje dřív než ostatní a dokáže pojmenovat, kdo o čem doopravdy rozhoduje. Nebojí se říct si o povýšení, o vyšší cenu ani o výjimku, a když se rozjíždí něco nového, jeho ochota tlačit na hranice bývá tím, co projekt udrží naživu. Výzkumy prvních dojmů navíc opakovaně ukazují, že v prvních týdnech takoví lidé působí sebejistěji a zajímavěji než jejich skromnější kolegové. Hodnocení klesá až s časem, jak přibývá společných zkušeností.

Nízké H taky není diagnóza. Pohybuje se po škále, kde většina lidí sedí někde uprostřed, ne v ostře oddělených kategoriích. Až na krajním konci škály se překrývá s něčím vážnějším: Kibeom Lee a Michael Ashton v roce 2005 porovnali machiavelismus, narcismus a psychopatii s oběma modely osobnosti a zjistili, že v HEXACO je spojuje především nízké H, zatímco v pětifaktorovém modelu se rozpadají mezi několik různých škál. Kde přesně vede hranice mezi zdravou dravostí a něčím, co už poškozuje okolí, rozebírá text o vztahu nízké poctivosti a temné triády.

Proč tenhle rys v Big Five nenajdete

Big Five nevznikl u stolu. Vychází z lexikální hypotézy, podle které se všechny podstatné rozdíly mezi lidmi časem usadí v běžném jazyce. Výzkumníci proto vzali slovník, vytáhli z něj přídavná jména popisující povahu, nechali je hodnotit velké vzorky lidí a podívali se, které se seskupují dohromady. V angličtině z toho opakovaně vyšlo pět skupin.

Zajímavé začalo být, když se stejný postup zopakoval jinde. Michael Ashton, Kibeom Lee a jejich kolegové v roce 2004 shrnuli lexikální studie ze sedmi jazyků včetně korejštiny, maďarštiny, italštiny, polštiny a němčiny. Napříč nimi se místo pěti skupin objevilo šest, přičemž ta šestá se točila kolem slov jako upřímný, poctivý, chamtivý, vychloubačný nebo pokrytecký. V angličtině zapadala do ostatních faktorů dost nenápadně na to, aby ji dřívější analýzy přehlédly.

Kam se tedy obsah faktoru H v Big Five poděl? Rozpustil se, hlavně do přívětivosti. Jenže přívětivost v pětifaktorovém modelu míchá dohromady dvě různé věci: jestli jste k lidem vlídní a jestli je zároveň nevyužíváte. Proto může někdo vyjít jako mimořádně přívětivý člověk a přitom s vámi jednat čistě účelově, pokud to dělá s úsměvem. HEXACO tyhle dvě věci odděluje, a to i za cenu, že jeho vlastní přívětivost pak znamená něco jiného, hlavně mírnost, trpělivost a schopnost odpouštět. Šest faktorů proto není pět faktorů plus jeden navíc, celý systém os se pootočil; podrobněji o tom mluví přehled toho, co je HEXACO.

Důvěra v práci i doma

Na běžný pracovní výkon má faktor H malý vliv. Kde se projeví naplno, je šedá zóna, tedy situace, které žádná směrnice nepokrývá. Výzkumy opakovaně spojují nízké H s kontraproduktivním chováním na pracovišti: od drobného ohýbání pravidel po přivlastňování cizích zásluh. Pro zaměstnavatele je to jedna z mála osobnostních dimenzí, která vypovídá o riziku, a ne o schopnostech.

Radka vede pětičlenný obchodní tým a dvakrát za sebou nabrala nejvýřečnějšího kandidáta z výběrového řízení. Oba první čtvrtletí rozdrtili čísla. Oba pak během roka odešli a nechali po sobě klienty s nesplnitelnými sliby v podepsaných smlouvách a kolegy, kteří zjistili, že jejich vlastní zakázky se v reportech objevily pod cizím jménem. Do třetice vybrala člověka, který na pohovoru působil o poznání méně jistě. Po roce má nejnižší počet nových kontraktů a nejvyšší podíl klientů, kteří zůstali.

Ve vztazích se H projevuje s ještě větším zpožděním. Zamilovanost přeje sebejistotě, okouzlení a velkým gestům, což jsou přesně věci, ve kterých nízké H exceluje. Férovost naproti tomu není vidět, dokud nepřijde situace, kde by se dalo něco získat na váš úkor. Rozdělení peněz. Nemoc, která nikoho nebaví. Rozchod, u kterého se ukáže, jestli druhý bojuje za sebe, nebo proti vám.

Výzkumy párů navíc naznačují, že v poctivosti-pokoře si lidé vybírají podobné partnery výrazněji než v jiných rysech. Dvojice, kde jeden hraje na jistotu a druhý na výhodu, se totiž dřív nebo později dostane k tématu, které se nedá rozdělit napůl. U vkusu nebo u temperamentu se rozdíly dají obrousit, tady jeden z dvojice pokaždé ustupuje ze svého.

Kdy jste naposledy měli možnost něco tiše získat a nikdo by se to nedozvěděl? Zkuste si vybavit konkrétní situaci a hlavně to, co jste udělali, ne to, co si o sobě rádi myslíte. Odpověď na tuhle otázku obvykle vypovídá víc než jakýkoli seznam hodnot.

Jak zjistit, kde stojíte

U dotazníku, který se ptá na férovost a chamtivost, čekáte, že bude každý lhát. Zvláštní je, že v běžné situaci se to neděje v takové míře, jak by se dalo předpokládat. Lidé s nižším H totiž na svých odpovědích většinou nic problematického nevidí. Přijde jim samozřejmé, že se člověk stará hlavně o sebe, a odpoví podle toho. Jinak je to tam, kde jde o práci nebo peníze; jakmile výsledek něco rozhoduje, sebeposouzení přestává platit a žádný podobný test nepatří do výběrového řízení.

Náš HEXACO test má 60 otázek a zabere kolem osmi minut. Kromě H vám vyjde i zbylých pět faktorů, srovnání s Big Five a rozbor toho, co vaše kombinace znamená v praxi. Srovnání s ostatními je orientační, jako u každého dotazníku tohoto typu.

Vedle výsledku se vyplatí jedna nepohodlnější metoda. Zeptejte se dvou lidí, kteří vás viděli v situaci, kde jste mohli něco získat na cizí účet, jak jste se zachovali. Ne partnera a ne nejlepšího kamaráda, ti mají zkreslení ve váš prospěch. Bývalý spolupracovník nebo někdo, s kým jste dělili peníze, uvidí věci, na které vaše paměť milosrdně zapomněla.

A jestli vás při čtení popisu nízkého H napadlo jméno konkrétního člověka a ani na vteřinu vaše vlastní, stojí za to se u toho zastavit. Přesně tak ten rys funguje z vnitřní perspektivy: cizí strategičnost je nápadná, ta vlastní vypadá jako zdravý rozum.