Co je HEXACO: model osobnosti, který měří i poctivost

Klientovi odešla faktura dvakrát a on obě zaplatil. Rozdíl je devatenáct tisíc a na výpisu si toho zatím nikdo nevšiml.

Ondřej si toho všimne v úterý večer. Do rána napíše účetní, ať peníze pošle zpátky, a připojí větu, že chybu udělal jejich systém. Marek by na stejném místě mlčel. Nekradl by, jen by neudělal nic a nechal to na druhé straně. Přitom oba chodí včas, oba dotáhnou, co slíbí, a oba mají od nadřízeného slušné hodnocení.

Kdybyste tyhle dva popsali pěti rysy modelu Big Five, vyjdou vám skoro stejně. Rozdíl, který se ukázal ve středu ráno, se do těch pěti čísel nevejde. Právě kvůli němu má HEXACO faktorů šest.

Šest čar, na kterých se lidé liší

HEXACO je model osobnosti, který popisuje člověka šesti širokými rysy. Písmena v názvu jsou počáteční písmena těch faktorů v angličtině a zároveň narážka na šestiúhelník: Honesty-Humility, Emotionality, eXtraversion, Agreeableness, Conscientiousness, Openness to Experience.

Stejně důležité je, co model nedělá. Nepřiřadí vám typ ani škatulku se jménem. Každý z těch šesti rysů je škála a vy na ní ležíte někde mezi dvěma konci, ve velké většině případů blíž ke středu než k okraji. Výsledkem proto není jedno slovo, ale šest čísel, a smysl dává teprve jejich vzájemný poměr.

Každý faktor se navíc dělí na čtyři užší aspekty, kterým se říká facety. Dva lidé se stejně vysokou svědomitostí můžou být hodně jiní: jeden má vzorně srovnaný kalendář, druhý dře od rána do večera, ale smlouvu hledá dvacet minut. Široký rys ukáže směr, facety řeknou, kudy přesně cesta vede.

Rys přitom není nálada ani jednotlivé chování. Když jste tři noci nespali, chováte se nepřívětivě, i kdyby vám přívětivost vyšla vysoko. Model popisuje, kam se vracíte, jakmile tlak poleví, ne co uděláte v nejhorší hodině měsíce.

A ještě jedna věc. Žádný konec škály není ten správný. Nízká emocionalita je k nezaplacení u záchranářů a naopak vysoká u lůžka někoho, kdo umírá. Vysoká otevřenost pomáhá při vymýšlení, nízká při dodržování postupu, na kterém závisí bezpečnost. Šest čísel není vysvědčení.

Šest písmen a co je pod nimi

Pět z těch šesti vám nejspíš přijde povědomých, protože v podobné podobě je znají i jiné modely osobnosti. Nové je H, a stojí za to u něj zůstat o chvíli déle.

Vysoká poctivost-pokora znamená čtyři věci najednou: říkáte věci na rovinu i tehdy, když by vám lichotka pomohla víc, nezneužíváte druhé ke svému prospěchu, netáhne vás luxus jako důkaz úspěchu a nemáte pocit, že vám patří zvláštní zacházení. Nízké skóre nedělá z člověka zločince. Většina lidí v dolní polovině škály nikdy nic neukradne, jen se pohybuje v šedé zóně o něco pohodlněji: pochlebují nadřízenému, o kterém si nic nemyslí, přiohnou pravidlo, když je výhoda dost velká a riziko malé, a v konfliktu sáhnou po argumentu, kterému sami nevěří.

Číst se to dá ještě jinak než po jednotlivých písmenech. Rozhoduje totiž kombinace. Vysoká extraverze spolu s vysokým H dělá člověka, který zaujme celý sál a přitom si nepřibarví čísla. Stejná extraverze s nízkým H vypadá zvenku úplně shodně, dokud nezačne jít o peníze. Skoro stejně užitečné bývá vaše nejnižší číslo, protože ukazuje na situace, ve kterých vás každý krok stojí víc energie než ostatní. Kdo má na dně přívětivost, řeší spory rychle a často zbytečně ostře. Kdo má na dně emocionalitu, projde krizí v klidu a zároveň nechápe, proč se kolem něj všichni tak trápí.

Co všechno se pod tenhle faktor vejde a jak se pozná v běžném týdnu, rozebírá samostatný text o tom, co měří poctivost-pokora.

Jak se šestý faktor našel ve slovníku

Za celým modelem stojí nápad, kterému se říká lexikální hypotéza. Zní překvapivě prostě: co je na lidech dlouhodobě důležité, to si jazyk pojmenuje. Když se tedy chcete dozvědět, v čem se lidé opravdu liší, nemusíte vymýšlet teorii. Stačí vzít slovník a spočítat, jaká přídavná jména na sebe váží.

Přesně tak výzkumníci postupovali. Z jazyka vytáhli stovky slov, kterými se popisuje povaha, nechali velké skupiny lidí ohodnotit sebe i své známé a pak hledali, která slova se drží pohromadě. V angličtině z toho v osmdesátých a devadesátých letech opakovaně vyšlo pět skupin, dnes známých jako Big Five. Zdálo se, že je hotovo.

Potom stejnou metodu někdo pustil na jiné jazyky. V korejštině, maďarštině, italštině, nizozemštině, polštině, francouzštině i němčině se ozývala šestá skupina slov, která se do pětky nechtěla vejít: upřímný, chamtivý, namyšlený, pokrytecký, skromný. Kanadští psychologové Michael Ashton a Kibeom Lee tyhle výsledky dali dohromady a od přelomu tisíciletí je publikovali jako šestifaktorovou strukturu; jejich přehledová práce ze sedmi jazyků vyšla v roce 2004.

Tady je ta kontraintuitivní část. Šestý faktor nikdo nehledal a nevznikl z žádné teorie o morálce. Vypadl z počítání slov, a to hlavně proto, že se obor konečně přestal spoléhat na angličtinu. Když se později rozšířil i anglický seznam přídavných jmen, ozvala se poctivost-pokora i tam. Model pro širší publikum shrnuli Ashton a Lee v roce 2012 v knize The H Factor of Personality.

Kde se HEXACO a Big Five rozcházejí

Napadlo by vás, že HEXACO je Big Five plus jedna škála navíc. Není. Přidání šestého faktoru pohnulo i dvěma původními.

Nejlíp je to vidět na vzteku. V pětifaktorovém pojetí patří výbušnost a podrážděnost pod neuroticismus, tedy k emoční nestabilitě. HEXACO je přesouvá jinam: kdo vyletí kvůli maličkosti, má nízkou přívětivost. Emocionalitě pak zbývají obavy, úzkost, citlivost a potřeba mít se o koho opřít. Můžete tedy být člověk, který se bojí létat, brečí u filmů a přitom za deset let nezvýšil hlas.

Druhý posun se týká toho, co se skrývá pod slovem „hodný“. Big Five míchá do jedné škály laskavost i to, že člověk nevybuchne. HEXACO tyhle dvě otázky odděluje. Přívětivost odpovídá na otázku, co uděláte, když vám někdo ublíží. Poctivost-pokora na otázku, co uděláte, když můžete něco získat na cizí účet a nikdo se nedívá.

Rozdíl mezi nimi je v praxi dost velký. Člověk s vysokým H a nízkým A vrátí přeplatek a hned nato vám bez obalu řekne, co si myslí o vašem účetnictví. Člověk s nízkým H a vysokým A je na všechny milý, nikdy se nepohádá a tiše si mezitím uřízne svůj kus. Podrobné srovnání obou modelů včetně toho, kdy má smysl sáhnout po kterém, najdete v textu HEXACO vs. Big Five.

Zbylé tři faktory se překrývají docela věrně. Extraverze, svědomitost i otevřenost znamenají v obou modelech zhruba totéž, takže když znáte své Big Five skóre, velkou část výsledku už vlastně máte.

Kdy se vyplatí znát šesté číslo

Největší praktický přínos má HEXACO tam, kde jde o chování s následky. Výzkumná linie kolem Ashtona a Lee opakovaně nachází souvislost mezi nízkou poctivostí-pokorou a věcmi, které v práci nikdo nechce: podvádění v experimentech, obcházení pravidel, jednání na úkor kolegů. Zajímavé je, že svědomitost tenhle rozdíl nezachytí. Pečlivý a spolehlivý člověk může být přesně tak férový, jak se mu to zrovna hodí.

Stejný faktor se objevuje i v jiné souvislosti. Když se psychologové ptali, co mají společného machiavellismus, narcismus a psychopatie, dostali odpověď, která zní jako opsaná z HEXACO: sdílené jádro takzvané temné triády leží velmi blízko dolnímu konci škály H.

V soukromí bývá užitečnější dvojice E a A. Vezměte si Kláru a Vojtu. Když se jim tři dny před dovolenou rozbije auto, Klára do noci nespí a nahlas probírá všechny varianty. Vojta to považuje za zbytečné drama a řeší to až ráno telefonátem do servisu. Klára z toho čte, že mu na ničem nezáleží, Vojta z toho čte, že se s ní nedá mluvit. Nikdo z nich není slabý ani bezcitný. Liší se v jednom čísle a hádají se o něj patnáct let.

Kromě sebepoznání a vztahů se šest faktorů hodí ještě v několika situacích:

• Když skládáte tým a chcete vědět, co v něm nikdo nepohlídá, protože všichni mají stejně nastavenou svědomitost i otevřenost.
• Rozhovory o penězích, dělení odměn nebo podílů. Tam se rozdíly v H projeví dřív než kdekoli jinde.
• Pochopení, proč vás vyčerpává práce, ve které jste objektivně dobří. Často za tím není neschopnost, ale rys tažený do situace, která mu nesedí.
• Zpětná vazba, protože stejná věta dopadne úplně jinak na člověka s vysokou přívětivostí a na toho, kdo si každou poznámku přebírá jako útok.

Jak to vypadá v praxi? Malá firma vezme obchodníka, který v pohovoru rozzáří místnost a v prvním čtvrtletí uzavře nejvíc smluv z celého týmu. Za rok se ukáže, že polovina jeho klientů odchází, protože jim slíbil věci, které produkt neumí. Ve smlouvách přitom nikdo nelhal, jen se v každém jednotlivém hovoru vyplatilo trochu přehnat. Zpětně se ta kombinace pojmenuje snadno: hodně X, málo H. Dopředu ne, a to je přesně ten důvod, proč pohovor takového člověka spolehlivě odmění a proč se rozdíl objeví až ve chvíli, kdy se místo nových smluv začnou počítat ty prodloužené.

Kdy jste naposledy měli možnost získat něco na cizí účet tak, že by se na to nikdy nepřišlo? A co tehdy rozhodlo, riziko, nebo něco jiného? Pokud vás zajímá, kde na těch šesti škálách ležíte, náš HEXACO test má 60 otázek a zabere kolem osmi minut.

Kde model naráží

První hranice je způsob měření. Odpovídáte sami o sobě, takže výsledek je vaše výpověď, ne pozorování. U pěti faktorů to většinou nevadí. U poctivosti-pokory to vadí hodně, protože je ze všech šesti nejvíc čitelná: každý pozná, která odpověď vypadá líp. Ve chvíli, kdy má výsledek nějaké důsledky, třeba u přijímacího řízení, se čísla posunou. Použít HEXACO jako detektor lži na uchazeče proto nedává smysl.

Druhý limit je šířka. Šest faktorů je pohodlný přehled, ale zprůměruje detaily, na kterých v běžném životě záleží. Dva stejné výsledky v otevřenosti můžou patřit člověku, který čte filozofii a nesnáší změnu jídelníčku, i tomu, kdo nečte vůbec a každý rok mění zemi.

Model také popisuje, nevysvětluje. Řekne vám, v čem se lidé mezi sebou liší a jak výrazně, ale neodpoví na otázku, proč to tak u vás dopadlo a co s tím. Rysy se v čase mění pomalu, spíš v řádu let než měsíců, takže výsledek je snímek, ne rozsudek.

Odborná shoda navíc není úplná. Část psychologů dodnes tvrdí, že pětifaktorové řešení stačí a že poctivost-pokora je jen okrajová část přívětivosti. Spor se vede o data z jednotlivých jazyků a zatím neskončil. Kdo tvrdí, že šest je definitivně správně, předbíhá.

A poslední věc: HEXACO není diagnostika. Nic neříká o duševním zdraví, nepatří do ordinace a nemá být jediným kritériem při rozhodování o lidech. Srovnání s ostatními berte jako orientační, ne jako přesné umístění v populaci.

Než vyplníte jakýkoli dotazník

Zkuste jedno cvičení. Vyberte tři lidi, které dobře znáte, a tipněte u každého jen dvě věci: jak reaguje, když mu někdo ublíží, a co udělá, když může něco získat a nikdo to nekontroluje. U prvního člověka to půjde skoro samo. U třetího nejspíš zjistíte, že o něm ve skutečnosti víte hlavně to, jak je příjemný. Přesně v tom místě přestává pět faktorů stačit.