Nízké H a temná triáda: co spojuje manipulátory

Na pondělní poradě zazní věta: „Dodělával jsem to v neděli, tak snad to za něco stojí." Prezentuje Radek. Model, ze kterého celá analýza vychází, ale postavila Soňa a poslala mu ho ve čtvrtek večer. Sedí o dvě židle dál, mlčí a snaží se přijít na to, ve které vteřině se z její práce stala jeho neděle.

Nikdo přitom nezalhal. Radek jen neřekl jednu jedinou větu, kterou by na jeho místě řekla většina lidí. Za rok takových nevyslovených vět nasbírá pár desítek a postaví z nich kariéru, ke které se nedá připnout jediný doložitelný přestupek.

Zvenku to vypadá na drobnost. Psychologie osobnosti má pro takové chování překvapivě přesnou adresu a vede k jedinému rysu, ne ke třem samostatným diagnózám.

Tři rysy, které dostaly společné jméno

Pojem temná triáda zavedli v roce 2002 Delroy Paulhus a Kevin Williams v časopise Journal of Research in Personality. Do té doby se tři rysy zkoumaly odděleně, každý ve své vlastní literatuře. Paulhus s Williamsem je změřili u jednoho vzorku běžných vysokoškoláků a ukázali, že spolu souvisejí, aniž by splývaly v jednu věc.

• Machiavelismus: chladná strategie, trpělivost a schopnost vidět společenskou situaci jako hru s pravidly, která se dají obejít.
• Kdo skóruje vysoko v narcismu, potřebuje obdiv a cítí nárok na zacházení, jaké ostatní nedostanou.
• Za subklinickou psychopatií stojí emoční odstup, nízká úzkostnost a chuť jednat hned, bez ohlížení na následky.

Slovo psychopatie tady nese jiný význam, než jaký mu dávají filmy. Mluvíme o poloze na škále, kterou má každý člověk, ne o klinické diagnóze a už vůbec ne o kriminálním chování. Totéž platí pro zbylé dva rysy. Nula neexistuje a většina populace se drží někde kolem středu.

Společné jádro nese jméno poctivost-pokora

Paulhus s Williamsem hledali, co tři rysy spojuje, a v tehdy vládnoucím pětifaktorovém modelu Big Five našli nízkou přívětivost. Sedělo to jen napůl. Přívětivost pokrývá spoustu věcí, které s manipulací nemají nic společného, a hlavně jí propadá to podstatné.

Vezměte si narcismus. V profilu Big Five vyjde narcistický člověk jako výrazný extravert se zdravým sebevědomím a mírně sníženou přívětivostí, což je kombinace, kterou by si personalista v klidu pozval na druhé kolo. Temná část se v pěti faktorech doslova rozpustí. To je nepříjemné zjištění pro každého, kdo chtěl osobnostní dotazník použít jako síto.

Jinou cestou šli kanadští psychologové Kibeom Lee a Michael Ashton. Zkoumali, jaká slova pro popis povahy si lidé vytvořili v různých jazycích, a v analýzách přídavných jmen v korejštině, maďarštině, italštině, polštině a dalších jazycích jim opakovaně vycházelo šest faktorů místo pěti. Ten šestý, který v Big Five chyběl, pojmenovali poctivost-pokora, zkráceně faktor H podle anglického honesty-humility. Zahrnuje upřímnost, férovost, skromnost a nezájem o postavení získané na úkor druhých.

V roce 2005 pak Lee a Ashton změřili temnou triádu vedle obou modelů najednou. Machiavelismus, narcismus i subklinická psychopatie mířily všechny stejným směrem: dolů po škále H. Faktor H navíc vysvětlil jejich vzájemný překryv lépe než přívětivost z pětifaktorového modelu.

Tři rysy, které se dvacet let zkoumaly jako tři různé věci, se tak z velké části ukázaly být projevy jednoho rozměru osobnosti. Svou argumentaci oba autoři shrnuli v knize The H Factor of Personality z roku 2012 a od té doby se v literatuře běžně mluví o temném jádru; tým kolem Mortena Moshagena ho v roce 2018 popsal jako jeden obecný faktor stojící za celou rodinou averzivních rysů.

Co přesně se pod poctivostí-pokorou skrývá a proč se nedá zaměnit za slušné vychování, rozebírá samostatný text o tom, jak funguje faktor H.

Jak nízké H vypadá v práci

Chování, které z nízkého H vyrůstá, je v kanceláři nenápadné. Nejde o výbuchy ani o hlasité konflikty, spíš o tenkou vrstvu drobných posunů, které se sčítají.

Zásluhy se pomalu stěhují. Formulace „připravili jsme" u cizí práce a „připravil jsem" u té vlastní není náhoda ani nedbalost, je to systém. Ke stejné rodině patří přeposlaný e-mail bez zmínky o původním autorovi nebo prezentace, ze které se cestou nahoru ztratí jedno jméno ve zdrojích.

Lichotka míří skoro výhradně nahoru. Kdo má nízké H, obvykle přesně ví, čí názor rozhoduje o povýšení, a svou pozornost tam soustředí; kolegyně na stejné úrovni dostane jinou verzi téhož člověka. Tenhle rozdíl bývá první věc, které si tým všimne, i když ji dlouho nedokáže pojmenovat.

Pravidla platí asymetricky. Výkaz práce, schvalovací kolečko, dohoda o tom, kdo drží pohotovost o svátcích: všechno to jsou věci, které se dají obejít, když je člověk pokládá za administrativní překážku a ne za společný závazek. Nemusí se přitom cítit jako podvodník. Ve svém vnitřním světě jen efektivně řeší problém.

A teď nepříjemná část. Nízké H nemá skoro nic společného s inteligencí ani se svědomitostí, což jsou v HEXACO úplně jiné rozměry. Člověk s nízkým H a vysokou svědomitostí je spolehlivý, dodává včas, nikdy nezapomene na termín a přesně proto se na něj rok nikdo nepodívá pozorně. Nejtěžší profil na odhalení není ten chaotický, ale ten pracovitý.

Ve vztazích: okouzlení a pak bilance

Dita popisuje první tři měsíce s Marcelem jako nejlepší období svého života. Pozornost, se kterou se do té doby nesetkala, výlet naplánovaný do detailu, otázky na její dětství. Někdy v pátém měsíci se to nepatrně otočí. Když odmítne jet na víkend k jeho rodičům, uslyší: „Já jsem kvůli tobě v lednu přehodil celý pracovní týden."

Tohle je ta část, kterou lidé s nízkým H málokdy skrývají, protože jim nepřijde divná. Vztah pro ně má účetnictví. Laskavost je investice, u které se sleduje návratnost, a věta začínající „vždyť jsem ti…" je vlastně faktura. Zajímavé je, že v prvních týdnech taková investice bývá štědrá. Právě proto je začátek tak přesvědčivý.

Kdy jste naposledy odcházeli z rozhovoru s pocitem, že jste právě něco slíbili, a nedokázali jste zpětně určit, ve které větě se to stalo? Nemusí to znamenat vůbec nic. Když se ale ten pocit u jednoho konkrétního člověka opakuje po celé měsíce, stojí za to sledovat, komu z vás dvou to opakovaně vychází.

Lee a Ashton upozorňují na věc, která odporuje intuici: lidé s nízkým H své postoje v dotaznících často přiznávají docela otevřeně. Nepovažují je za ostudné. Souhlas s tvrzením typu „kdybych věděl, že to projde, využil bych toho" pro ně není doznání, ale realistický pohled na svět. Manipulátor, který dotazník vyplní upřímně, zní jako protimluv, a přitom je to běžný případ.

Proč nízké H neznamená zlý člověk

Rozdělení lidí na hodné a zlé je pohodlné a k pochopení téhle části osobnosti k ničemu. Faktor H je spojitá škála, na které drtivá většina populace sedí uprostřed. Mírně podprůměrné skóre nedělá z nikoho predátora, jen člověka, který si při vyjednávání nechá kartu v rukávu a nad reklamací se nerozklepe.

Existují situace, kde se nižší H vyplácí. Nákupčí, který nesmlouvá, prodraží firmě rok. Advokát, který cítí povinnost říct protistraně všechno, co ví, poškodí vlastního klienta. Vyjednavač o platu, jehož první nabídka je zároveň poslední, odchází s méně penězi než stejně dobrý kolega, kterému nedělá problém pár dní mlčet.

Vysoké H má naopak svou cenu, kterou platí ti, kdo ho mají hodně. Snadněji se do nich rýpe, méně často žádají o to, co jim patří, a bývají prvním terčem člověka, který hledá, kdo v týmu nebude dělat problémy. Vlastnost, kterou obdivujeme u druhých, umí být v konkrétní situaci nevýhodou.

Rozhoduje míra a kontext. Chladná kalkulace při jednání o ceně nemovitosti je řemeslo, stejná kalkulace vůči vlastnímu dítěti je něco jiného. Rys sám o sobě neurčuje, kde ho člověk zapne.

Když se takovému člověku nedá vyhnout

Někdy je to nadřízený, jindy spolumajitel firmy nebo tchán. Odchod není na stole a zbývá práce s tím, co máte pod kontrolou. Osvědčuje se pár věcí:

• Písemná stopa. Po ústní dohodě pošlete shrnutí e-mailem, klidně jednou větou. Nejde o past, ale o odstranění prostoru, ve kterém se dá později tvrdit něco jiného.
• Nesoupeřte v okouzlování ani v manipulaci. V téhle disciplíně máte proti tréninku dlouhému desítky let mizivou šanci a přijdete o jedinou výhodu, kterou máte: pověst člověka, jehož slovo platí.
• Kdo komu co dluží? Vyslovte to nahlas a hned: „Ano, v lednu jsi mi pomohl, a já ti v únoru vzala dvě služby." Účet vyrovnaný v reálném čase se nedá použít později jako páka.
• Rozhoduje chování v čase, ne jeho vysvětlení. To bude vždycky elegantní a bude vždycky sedět, kdežto vzorec chování za šest měsíců se vysvětlit nedá.
• Veřejné obviňování bez důkazu se obrací proti tomu, kdo ho vysloví. Pokud se rozhodnete situaci eskalovat, jděte s konkrétními daty a dokumenty, ne s dojmem.
• Vzdejte se představy, že toho člověka změníte pochopením. Rysy osobnosti se v dospělosti mění pomalu a hlavně tehdy, když k tomu má jejich nositel vlastní důvod.

Většina z těch doporučení má společný předpoklad: přestat se ptát, jestli ten druhý myslí dobře. Ta otázka nemá odpověď, kterou byste mohli ověřit. Otázka, jak dopadají poslední tři situace, ve kterých šlo o vaše zájmy proti jeho, odpověď má.

Co dotazník zvládne a kde končí

Faktor H se měří sebeposouzením a to má své hranice. Výsledek popisuje váš vlastní pohled na sebe v tuto chvíli, nikoli soud o vašem charakteru, a rozhodně ne o charakteru někoho jiného. Nikdo cizí za vás dotazník vyplnit nemůže a odhad kolegova skóre podle dvou nepříjemných porad je jen odhad.

Zároveň platí, že tohle není klinický nástroj. Nediagnostikuje poruchu osobnosti, nepatří do ordinace ani jako jediné kritérium do výběrového řízení a srovnání s ostatními je orientační. Rysy popisují tendence, ne osud, a člověk s nízkým H může celý život jednat férově, protože se tak rozhodl.

V našem HEXACO testu uvidíte poctivost-pokoru vedle pěti dalších rozměrů, což je jediný způsob, jak si ji přečíst správně: nízké H u vysoké svědomitosti vypadá v životě jinak než nízké H u vysoké extraverze. Kdo chce naopak vidět tři rysy temné triády odděleně, sáhne po Dark Triad testu.

Ať už si výsledek změříte, nebo ne, zkuste na jeden měsíc jedno pozorování. U každého většího výstupu si všimněte, čí jméno u něj nakonec zůstalo stát, a porovnejte to s tím, kdo na něm strávil nejvíc hodin. Ve zdravém týmu se ta dvě jména většinou překrývají. Když se rozcházejí čtvrtý týden po sobě, a pokaždé ve stejném směru, nemáte dojem, ale záznam.