Kolik věcí se dá udělat se starým deštníkem? Dejte si dvě minuty a zkuste to. Pokud jste se zastavili u pěti nápadů, jste v dobré společnosti. Pokud jste došli k patnácti a mezi nimi je třeba „trychtýř na sběr dešťové vody“, děláte přesně to, co psychologové na testech kreativity měří už přes sedmdesát let.
Testy kreativity totiž většinou neměří, jestli umíte malovat nebo psát básně. Měří, jak vaše hlava zachází s otevřenými otázkami, na které neexistuje jedna správná odpověď. A to se týká účetních, mechaniků i rodičů, kteří o víkendu vymýšlejí, čím zabavit znuděné děti.
Projdeme, co takové testy měří, vyzkoušíte si tři úlohy hned teď a ukážeme si, jak výsledky číst bez zbytečných nadějí i obav.
Co měří test kreativity
Moderní výzkum kreativity začíná rokem 1950. Psycholog J. P. Guilford tehdy v projevu k Americké psychologické asociaci upozornil, že se kreativitě věnuje jen zlomek odborných prací. V dalších letech navrhl rozlišovat dva způsoby myšlení:
- Divergentní myšlení hledá mnoho možných řešení jednoho problému.
- Konvergentní myšlení hledá jedno správné řešení.
Školní testy a IQ testy měří hlavně to druhé. Testy kreativity se zaměřují na to první. Navázal na to Ellis Paul Torrance, který v 60. letech sestavil dodnes nejznámější sadu úloh. Její konkrétní znění je chráněné, ale princip hodnocení je veřejně popsaný a používá se v mnoha dalších testech. Odpovědi se posuzují podle čtyř kritérií:
| Kritérium | Co znamená | Příklad u deštníku |
|---|---|---|
| Fluence | Kolik nápadů vymyslíte | 15 použití místo 5 |
| Flexibilita | Z kolika různých oblastí nápady pocházejí | Zahrada, kostým, hudba, ne jen „ochrana před něčím“ |
| Originalita | Jak neobvyklé nápady jsou | Trychtýř na dešťovou vodu, zvonkohra z drátů |
| Elaborace | Jak detailně nápad rozpracujete | Jak přesně deštník upevnit, aby voda tekla do konve |
Psychologové dnes kreativitu nejčastěji definují jako kombinaci dvou věcí: nápad musí být nový a zároveň použitelný. Mark Runco a Garrett Jaeger tuhle „standardní definici“ v roce 2012 shrnuli a upozornili, že ji ve skutečnosti používali už vědci v 50. letech. Originální, ale nesmyslný nápad podle ní kreativní není.
Vyzkoušejte si 3 úlohy
Následující úlohy jsme vymysleli pro tento článek podle obecných principů, ne převzali z publikovaných testů. Vezměte si papír a stopky. Výsledek si nehodnoťte během psaní, až potom.
1. Nová použití (3 minuty)
Napište co nejvíc způsobů, jak použít starý deštník. Ne jen jako deštník. Může být rozložený, složený, rozebraný na části.
Jak hodnotit: spočítejte nápady (fluence). Pak je roztřiďte do skupin podle oblasti, třeba zahrada, hry, oblečení, nástroje. Počet skupin je vaše flexibilita. Nakonec zakroužkujte nápady, které by podle vás napadly méně než jednoho člověka z dvaceti.
Typický průběh vypadá tak, že první tři nebo čtyři nápady jsou samozřejmé a ty zajímavé přicházejí až po nich. Kdo skončí brzy, většinou nepřijde o kvantitu, ale právě o originalitu.
2. Co je spojuje (2 minuty)
Najděte jedno slovo, které souvisí se všemi třemi:
- zámek, housle, šifra
- sůl, moře, slzy
Tahle úloha je trochu jiná. Má správnou odpověď, takže měří spíš schopnost najít vzdálené souvislosti. (Řešení: klíč, slaný.) Pokud vám odpověď „naskočila“ najednou, zažili jste to, čemu psychologové říkají vhled.
3. Pojmenujte to (3 minuty)
V knihovně ve vašem městě otevírají kavárnu. Vymyslete pro ni co nejvíc jmen. Pak vyberte tři, které byste opravdu pověsili nad dveře.
Tady se potkávají oba režimy myšlení. První část je divergentní, druhá konvergentní. Lidé, kterým jde jen jedno z toho, buď vymyslí deset jmen a nedokážou vybrat, nebo vymyslí dvě a obě jsou rozumná, ale nudná. Jak to dopadlo u vás?
Kreativita není jen umění
Možná máte pocit, že kreativní nejste, protože neumíte kreslit. To je nejčastější omyl. James Kaufman a Ronald Beghetto (2009) rozlišují několik úrovní kreativity: od osobních objevů, které jsou nové jen pro vás, přes každodenní kreativitu až po profesionální a historickou tvorbu.
Každodenní kreativita vypadá třeba takhle. Martin pracuje jako servisní technik. Zákazníkovi nejde pračka a náhradní díl dorazí až za týden. Martin vymyslí dočasné řešení ze stahovací pásky a hadice, které týden vydrží. Nikdo mu za to nedá cenu, ale je to přesně to, co testy kreativity měří: nový a použitelný nápad v situaci bez návodu.
Z osobnostních rysů souvisí s kreativitou nejvíc otevřenost vůči zkušenosti. Ukázala to už metaanalýza Gregoryho Feista z roku 1998, která porovnávala umělce, vědce a ostatní. Zvídavost a chuť zkoušet nové věci tedy hrají větší roli než „talent“.
Proč skóre kreativity klesá
Tady přichází nepříjemné zjištění. Kyung Hee Kim v roce 2011 analyzovala výsledky Torranceových testů 272 599 dětí a dospělých z USA. Zatímco IQ skóre desítky let rostla, skóre kreativity od roku 1990 klesala. Nejvýrazněji u nejmenších dětí ze školky a prvních tříd.
Proč, to s jistotou nevíme. Kim zmiňovala méně volné hry a víc času u obrazovek, ale tyto příčiny její data přímo neprokázala. Část odborníků se navíc ptá, jestli kreativita opravdu mizí, nebo se jen projevuje jinak, než co tradiční úlohy zachytí.
Divergentní myšlení přitom reaguje i na drobnosti. Marily Oppezzo a Daniel Schwartz ze Stanfordu (2014) zjistili, že lidé vymysleli víc nových použití předmětů, když chodili, než když seděli. V prvním pokusu se to týkalo 81 % účastníků. Než se pustíte do úlohy s deštníkem znovu, zkuste ji při procházce.
Jsem kreativní? Znaky v běžném životě
Úlohy na papíře jsou jen jeden pohled. Kreativita se ukazuje i v tom, jak žijete běžné dny. Projděte si následující situace a upřímně si odpovězte, jestli je znáte:
- Když recept nevyjde, upravíte ho, místo abyste ho zahodili.
- Na poradě vás napadne otázka, kterou nikdo jiný nepoložil.
- Rádi rozebíráte věci, abyste pochopili, jak fungují.
- Nudí vás dělat stejnou věc pořád stejně, i když to funguje.
- V rozhovoru často přeskakujete mezi tématy a hledáte souvislosti.
- Nejlepší nápady přicházejí ve sprše, při běhu nebo těsně před usnutím.
Žádný z těch znaků sám o sobě nic nedokazuje. Ale pokud jich znáte víc, kreativitu nejspíš máte, jen ji používáte jinde, než kde ji hledáte. A pokud skoro žádný? Neznamená to, že nejste kreativní. Spíš to může znamenat, že máte málo prostoru zkoušet věci jinak, třeba kvůli práci, kde se cení hlavně přesnost a opakování.
Zajímavé je, že kreativní lidé nebývají kreativní ve všem. Kaufman a jeho kolegové ukazují, že kreativita je do velké míry vázaná na oblast. Někdo vymýšlí skvělé hry pro děti a v práci postupuje přesně podle návodu. Jiný je inovátor v kódu a doma vaří pořád tři stejná jídla.
Co online test kreativity řekne a co ne
Úlohy výše jsou výkonové: tvoříte a hodnotí se výsledek. Většina online testů kreativity, včetně našeho, je jiná. Je to dotazník o tom, jak k nápadům a problémům přistupujete. Oba přístupy mají smysl, ale neměří totéž.
Paul Silvia a jeho kolegové v roce 2012 ukázali, že dobře sestavené dotazníky kreativity jsou spolehlivější, než si výzkumníci dlouho mysleli. Zároveň platí, že to, jak kreativně se vidíme, se s výkonem v úlohách nemusí shodovat. Dotazník vám proto řekne hlavně, jak pracujete: jestli jste spíš člověk mnoha rychlých nápadů, nebo spíš člověk, který jeden nápad dotáhne do detailu.
Náš test pracuje s pěti oblastmi: originalitou, flexibilitou, elaborací, fluencí a zvídavostí. Výsledkem není jedno číslo „jak moc jste kreativní“, ale profil, kde jsou vaše silné a slabší stránky. Chcete vědět, jestli jste spíš generátor nápadů, nebo ten, kdo je dotahuje? Zkuste test kreativního myšlení a porovnejte výsledek s tím, jak vám šly úlohy výše.
Pokud vás láká kreativitu cíleně rozvíjet, pokračujte článkem jak rozvíjet kreativitu. A jestli nápady vymýšlíte hlavně v práci na poradách, přečtěte si, proč brainstorming často nefunguje a co ho může nahradit.
Kterou z těch tří úloh jste měli nejrychleji hotovou, a kterou byste nejradši vzdali?