Přihlaste se a pokračujte ke svým výsledkům.
Nemáte účet? Vyplňte test a založte si ho zdarma
Ručička ukazuje vaši celkovou míru pochyb na škále 0-100, kde nula znamená pevnou půdu pod nohama a sto silné pochyby o sobě; škála je orientační.
Odkud se vaše pochyby berou: tři zdroje jsou tu seřazené od nejsilnějšího po nejslabší a ten první určuje váš profil.
Skóre popisuje sílu pochyb ve vašem prožívání, ne vaše schopnosti ani odvedenou práci. Srovnání je orientační.
Jak vyhraněný je váš profil Jeden ze zdrojů u vás vede se zřetelným náskokem, takže je jasné, odkud pochyby přicházejí - a to je dobrá zpráva. Nemusíte řešit všechno naráz, stačí zabrat na jediném místě: techniky níž míří přesně tam.
17náskok dominantního zdroje 34rozpětí zdrojůMáte za sebou výsledky, roli i zodpovědnost, a přesto vás doprovází pocit, že to všechno spíš hrajete - jako by pravá odbornost patřila někomu jinému a vy jste jen dobře zvládli kostým. Připravujete se proto víc, než je potřeba, a ptáte se míň, než byste chtěli, aby náhodou nevyplavalo, co ještě nevíte. Ten pocit je ale zvyk mysli, ne fakt o vašich schopnostech - a zvyk se dá přeučit.
Pochybnost o vlastních schopnostech u vás není výjimečná návštěva, ale docela stálý spolubydlící - výsledky máte, jen si je málokdy užijete. Práci odvedete, jenže část energie jde do přípravy navíc, do kontrolování a do přemýšlení, jestli na to opravdu máte. Tohle jsou pochyby, které vás stojí energii a zaslouží si pozornost; dobrá zpráva je, že vaše skóre celkem přesně ukazuje, odkud vycházejí.
Zdroj s nejvyšším skóre. Co ho drží při životě, jak ho poznáte v běžném dni a v jakých chvílích se ozve nejsilněji.
Uvnitř máte pocit, že vaše místo patří někomu schopnějšímu - a že se to dřív nebo později provalí.
Vaše hlava pracuje s tichým předpokladem, že skutečné schopnosti máte menší, než jak se zvenčí zdají. Abyste se neztrapnili, připravíte se víc, než je nutné, radši se nezeptáte a nic neriskujete - a když pak všechno dobře dopadne, přičtete to přípravě, ne sobě. Obava tím nikdy nedostane příležitost se vyvrátit, takže do další situace vstupuje stejně silná jako předtím.
V práci to poznáte podle porad, na kterých mlčíte, dokud si nejste stoprocentně jistí - a pak slyšíte svůj vlastní názor z úst někoho jiného. Ve studiu se ptáte míň, než byste potřebovali, protože otázka by mohla prozradit, co ještě nevíte. Mezi kamarády z oboru se pak stavíte do role toho, kdo ostatní teprve dohání, i když zvenčí působíte úplně stejně jistě jako oni.
Spouštěčem bývá nová role, prezentace vlastní práce nebo místnost plná lidí, o kterých si myslíte, že vědí víc. V takové chvíli se víc hlídáte a mluvíte opatrněji, takže část energie, která by mohla jít do výkonu, odchází na to, aby nikdo nic nepoznal.
Pět konkrétních kroků mířených přímo na váš dominantní zdroj: pochyby se nedají vypnout, přeučit se ale dají, a k tomu stačí začít jedinou technikou, ne všemi naráz.
Řekněte to nahlasVyberte si jednoho člověka z oboru, kterému věříte, a popište mu konkrétně, v čem si nejste jistí - ne obecné „mám pocit, že na to nemám", ale „bojím se, že mi u prezentace dojdou argumenty". Skoro vždycky se ukáže, že totéž zná i druhá strana, a pocit výjimečné neschopnosti se rozpustí během jednoho hovoru. Nevyslovená pochybnost roste, vyslovená se scvrkne.
Deník hotových věcíNa konci dne si zapište tři řádky s tím, co je reálně hotové - odeslaný rozbor, vyřešený problém, zkouška za sebou. Nepište dojmy typu „šlo to celkem dobře", jenom fakta; dojmy se pod tlakem ohýbají, seznam ne. Po měsíci máte v ruce doklad, se kterým se pocit „nic pořádně neumím" nedá srovnávat.
Nováček není podvodníkAž se objeví myšlenka „nepatřím sem", přeložte si ji do přesnější věty: „tuhle konkrétní věc se ještě učím". První věta mluví o vaší hodnotě a nedá se s ní nic dělat, druhá mluví o dovednosti a má řešení. Mezi těmi dvěma větami je celý rozdíl mezi bezmocí a plánem.
Strop na přípravuDopředu si určete, kolik času přípravě dáte - třeba dvě hodiny na prezentaci - a po vypršení skončete bez ohledu na pocit. Příprava navíc totiž kvalitu už nezvyšuje, jen na chvíli utiší nejistotu, a tím ji zároveň učí, aby se příště ozvala znovu. Strop je nepříjemný přesně dvakrát, potom si zvyknete.
Vy před rokemSrovnávejte se se sebou před rokem, ne s lidmi kolem - od nich totiž vidíte hotové výsledky, ne rozpačité začátky a věci, které jim nevyšly. Napište si tři konkrétní věci, které dnes zvládnete a před rokem ne; obvykle je jich víc, než čekáte. Cizí sestřih toho nejlepšího nikdy nedoženete, protože vaše zákulisí do něj nepatří.
Úspěch si spojujete s tím, co jste pro něj udělali, ne se šťastnou náhodou - a to je nejlepší obrana proti obavě, že vám to jednou dojde. Když se objeví nejistota, vracejte se právě sem: k seznamu kroků, které jste udělali vy sami.
Pojem „impostor phenomenon" zavedly v roce 1978 psycholožky Pauline Clance a Suzanne Imes, když popsaly lidi, kteří navzdory doloženým výsledkům nedokázali uvěřit vlastním schopnostem. Nejde o diagnózu: v klasifikaci duševních poruch DSM tenhle pojem nenajdete a psychologie s ním pracuje jako s popisem prožívání, ne jako s nemocí. Výzkum ho opakovaně spojuje s neuroticismem, tedy s citlivostí na hodnocení, a s přísnějším měřítkem, které na sebe člověk klade. Náš test navíc není překlad žádného výzkumného dotazníku - stojí na vlastních otázkách a je to orientační sebepoznání, ne klinický nástroj.
Pokud jsou vaše pochyby silné, drží se dlouhodobě a berou vám radost z práce, stojí za to probrat je s psychologem nebo terapeutem.
Test syndromu podvodníka je nástroj sebepoznání, ne psychologická diagnostika. Vychází z konceptu impostor phenomenon, popisuje způsob prožívání a neměří schopnosti ani výkon; srovnání je orientační.
Pocit, že člověk nepatří tam, kde je, ve výzkumu nestojí sám o sobě. Nejtěsněji se pojí s neuroticismem: čím hůř někdo snáší nejistotu a kritiku, tím snáz mu pochyby přerostou přes hlavu. Svou roli hraje i vytrvalost - kdo u dlouhých cílů vydrží, překlápí pochyby častěji do práce než do bloku. Kdo chce vidět víc než jeden výřez, může si obojí změřit zvlášť.
Jsou to průměry z velkých souborů lidí, ne pravidla - u konkrétního člověka může vztah vypadat jinak, klidně i obráceně, takže srovnání berte orientačně.
Tento test slouží k orientačnímu sebepoznání a nenahrazuje profesionální psychologickou diagnostiku.
Nezbytné cookies se starají o přihlášení a platby. Se souhlasem navíc měříme návštěvnost, abychom věděli, co na webu zlepšit. Zásady ochrany údajů
Česky
Slovensky
English
Polski
Deutsch
Español
Magyar
Italiano
Português
Nederlands
Română