Nejvzácnější a nejčastější typy osobnosti: pořadí všech 16 a test

„Vyšel mi INFJ, prý nejvzácnější typ ze všech.“ Radka to v pondělí večer napsala do rodinné skupiny a čekala aspoň jeden obdivný smajlík. Hynek odpověděl za minutu: „Mně vyšel ISFJ, nejčastější typ. Takže jsem statisticky nuda.“

Jedna se cítila výjimečně, druhý jako sériové zboží. Čísla, o která se oba opřeli, přitom o nich osobně neříkají nic. Vypovídají o vzorku Američanů z konce 90. let a hlavně o tom, kudy vede hranice mezi dvěma preferencemi.

Jednu praktickou věc ale vzácnost typu opravdu mění: jak často v životě potkáte člověka, který přemýšlí podobně jako vy.

Pořadí všech 16 typů podle četnosti

Nejcitovanější odhad rozložení typů pochází z manuálu k původnímu dotazníku (MBTI Manual, Myers, McCaulley, Quenk a Hammer, 1998) a stojí na reprezentativním vzorku dospělých ve Spojených státech. Pro Česko ani pro Slovensko srovnatelná reprezentativní data nejsou, takže tabulku berte orientačně. Součet vychází kvůli zaokrouhlování o tři desetiny procenta nad stovku.

Prvních pět řádků pokrývá dohromady víc než polovinu lidí ve vzorku. Poslední čtyři nedají ani osm procent. Mezi prvním a posledním místem je rozdíl zhruba devítinásobný, takže na jednoho člověka s kódem INFJ vychází devět lidí s kódem ISFJ.

Přezdívky v tabulce jsou pomůcka na zapamatování, ne charakteristika. Obránce nikoho nebrání a Velitel nikomu nevelí, jsou to jen štítky, které se v češtině ustálily a které si různé weby překládají po svém.

Jedna poznámka k tomu, jak se s takovou tabulkou zachází. Čísla popisují populaci, ne návštěvníky testů. Mezi lidmi, kteří si dobrovolně vyplní osobnostní dotazník na internetu, je složení jiné než mezi náhodně vybranými dospělými, protože se k tomu dobrovolně nedostane každý stejně ochotně. Kdo tedy porovnává svůj výsledek s tím, co vidí v komentářích pod videem o typologii, srovnává se s jinou skupinou, než jakou popisuje tabulka.

Různé zdroje navíc uvádějí mírně odlišná čísla, protože měřily jinými verzemi dotazníku a na jiných vzorcích. Rozdíl mezi jedním a dvěma procenty je pro váš život bez významu, pro nadpis článku ovšem ne. Proto se na internetu potkáte se žebříčky, které se na posledních místech v pořadí neshodnou.

Proč jsou S typy tak časté a N typy vzácné

Sečtěte v tabulce osm typů, které mají na druhém místě písmeno S, a dostanete zhruba 73 procent. Na osm typů s N zbývá necelých 27. Kdo přemýšlí hlavně v možnostech a souvislostech, potká tedy na jednoho podobně naladěného člověka přibližně tři, kteří se drží konkrétních věcí a ověřených postupů.

Praktický dopad toho poměru vidí Radka každý týden na poradě. Když navrhne směr, kterým by se dalo jít za dva roky, slyší otázku, jestli na to má čísla. Hynek naopak nechápe, proč se ztrácí čas debatou o něčem, co ještě neexistuje, když leží na stole tři úkoly na tento týden. Ani jeden nemá pravdu víc než ten druhý. Jen jeden z nich mluví většinovým jazykem té porady a druhý menšinovým.

Zbylé tři dimenze jsou vyrovnanější. Stejný vzorek z roku 1998 uvádí u usuzování a vnímání poměr 54,1 ku 45,9 a u extraverze a introverze prakticky remízu: 50,7 procenta introvertů proti 49,3 procenta extravertů. Rozšířená představa, že introverti jsou v populaci menšina, z těchto dat neplyne.

Vzácnost jednotlivých kódů ale nevzniká jen tím, že je intuice v menšině. Čtyři písmena se totiž nekombinují náhodně. Mezi typy s intuicí připadá na jeden kód s J zhruba dva a půl kódu s P, kdežto u typů se smysly je to obráceně a SJ typy jsou skoro dvakrát častější než SP typy. Spojení intuice a usuzování je proto řídké samo o sobě a INFJ, INTJ i ENTJ se ocitají na chvostu tabulky právě kvůli němu.

Pak je tu samotné měření. Preference nejsou přepínače, ale škály: dotazník sečte odpovědi a rozhodne podle hranice uprostřed. Kdo skončí na 51 ku 49, dostane stejné písmeno jako člověk s poměrem 90 ku 10, přestože se chová docela jinak. Část toho, jak vzácný váš typ je, tedy nevzniká ve vaší hlavě, ale v tom, kudy vede čára a jak jsou formulované jednotlivé otázky. Jiný dotazník postavený na stejné teorii vám může nabídnout jiný podíl.

Muži a ženy nemají stejné pořadí

Rozložení typů se podle pohlaví liší a nejvíc na dimenzi myšlení a cítění. V dostupných amerických datech vychází myšlení častěji u mužů a cítění častěji u žen. Jde ovšem o posun v rozložení, ne o pravidlo: mužů, kteří se rozhodují podle dopadu na lidi, jsou miliony. Konkrétní čísla po pohlavích se navíc mezi vzorky liší natolik, že je tu radši neuvádíme.

Nejčastějším typem celkově zůstává ISFJ, tedy Obránce, mezi ženami s velkým náskokem. Mezi muži se obvykle dostává na první místo ISTJ, Logistik, hned za ním ESTJ. U kódů INTJ a ISTJ je podíl mužů výrazně vyšší než podíl žen, u ISFJ a ESFJ to platí naopak.

INFJ, Advokát, je vzácný u obou pohlaví. Paradoxně právě o něm vzniklo na internetu nejvíc textů, videí a diskuzních vláken ze všech šestnácti kódů. Skupina, které je málo, se hledá.

Pro čtení vlastního výsledku z toho plyne jediná věc. Muž s preferencí cítění nebo žena s preferencí myšlení budou popisy svého typu potkávat psané spíš pro tu druhou polovinu, včetně příkladů a povolání. Nejde o chybu měření, jen o to, že autoři popisů sahají po nejtypičtějším zástupci a ten má statisticky často opačné pohlaví.

Znamená vzácnost něco o vás?

O kvalitě neříká nic. Žádná z prací, které rozložení typů popisují, netvrdí, že by vzácnější typ byl chytřejší, tvořivější nebo zralejší než ten častý. Vzácnost je četnost, ne hodnocení, a stejně dobře by se dalo tvrdit, že častý typ vyhrál, protože se jeho způsob fungování v populaci osvědčil.

Na jednu věc ovšem vliv má a Radka ji popsala docela přesně: „Mám pocit, že ostatním musím pořád překládat, co myslím.“ Když tvoří lidé s vaším nastavením zhruba půldruhého procenta populace, projde vaším životem méně situací, kdy vás někdo pochopí napůl slova. Odtud pramení i známý pocit „být mimo“, který vzácné typy popisují častěji. Není to porucha ani nadřazenost, je to prostá statistika kontaktů.

V týmu se ten rozdíl pozná na hlasování. Když v osmičlenné poradě sedí sedm lidí, kteří přemýšlejí v konkrétních krocích, a jeden, který vidí vzorec, ten jeden buď mlčí, nebo se naučí svůj nápad přeložit do řeči čísel a termínů. Vzácnost typu tedy nedává lepší nápady. Dává práci navíc s jejich prodáním.

Druhá věc je méně příjemná. Vzácnost lichotí. Bertram Forer v roce 1949 rozdal devětatřiceti studentům osobnostní popis, který si sestavil z novinové astrologické příručky, a všem dal ten samý text. Studenti mu přesnost popisu ohodnotili průměrem 4,26 z 5. Popisy vzácných typů navíc bývají psané v obdivném tónu, takže když si člověk vybírá mezi dvěma kandidátskými kódy, hlas pro ten vzácnější se uděluje snadněji.

Podezřele vysoký podíl vzácných typů v internetových kvízech je tedy očekávatelný, i když se bez dat samotných kvízů doložit nedá. Mechanismus je jednoduchý: čím lichotivěji je popis napsaný, tím spíš se v něm člověk pozná a tím spíš volí odpovědi, které k němu vedou. Kolik z vašich odpovědí v posledním testu popisovalo, jak se opravdu chováte, a kolik to, jak byste se chovat chtěli?

Jak poznat svůj skutečný typ a ne ten lichotivý

Rozdíl mezi větami „jsem INFJ“ a „vyšlo mi INFJ, ale cítění a myšlení byly skoro na remíze“ je v praxi větší než rozdíl mezi dvěma sousedními typy. Proto se vyplatí dívat se na procenta u jednotlivých dimenzí, ne jen na čtveřici písmen.

Procenta se čtou v tomhle duchu: čím dál je poměr od padesáti procent, tím spolehlivěji písmeno drží. Preference kolem 55 ku 45 je remíza, o které rozhodne den, únava a to, jestli jste odpovídali po ránu, nebo po dvanáctihodinové směně. Právě z takových remíz vznikají příběhy „minule mi vyšlo něco jiného“.

Zajímá vás, jestli jste ten vzácný typ doopravdy, nebo jste jen kousek od hranice? Test 16 typů osobnosti ukáže u každé ze čtyř dimenzí sílu vaší preference v procentech, takže poznáte, která písmena máte pevná a která by při druhém vyplnění klidně mohla přeskočit.

Když si chcete být jistí, projděte si těchhle pět kroků:

• Přečtěte si profily obou kandidátů, ne jen toho lichotivějšího. Nejčastěji se pletou dvojice, které se liší jediným písmenem.
• Vyprávějte jednu konkrétní situaci z minulého týdne, třeba jak jste reagovali na změnu plánu. Obecná otázka „jaký jsem člověk“ vede k ideálnímu já, ne ke skutečnému chování.
• Sledujte, co děláte pod tlakem. Ve stresu se hlásí ta nejslabší kognitivní funkce a rozdíly mezi podobnými typy jsou najednou vidět.
• Zeptejte se dvou lidí, kteří vás vidí denně. Vlastní představa o sobě a pozorované chování se rozcházejí právě u hraničních dimenzí.
• Zopakujte test s odstupem a v jiném rozpoložení. Když se písmeno mění, je to informace, ne chyba, a rozebírá ji text o tom, proč vyšel jiný typ osobnosti než minule.

Radka test zopakovala v sobotu ráno a vyšlo jí INFP, přičemž u usuzování a vnímání měla 53 ku 47. Hynkovo ISFJ se nehnulo, obě dotčená písmena nad osmdesát procent. Vzácnější kód má tedy z těch dvou pořád ona, jen o něj málem přišla kvůli sedmi procentním bodům. O tom, jak se každý z nich chová u nedělního oběda, ta čtyři písmena stejně neřekla nic, co by rodina nevěděla. Co jednotlivé kódy popisují a jak se čtou dohromady, shrnuje přehled 16 typů osobnosti.