Sedíte v kanceláři, koukáte na hodiny a počítáte minuty do konce směny. Zní vám to povědomě? Podle zprávy Gallup State of the Global Workplace z roku 2025 je celosvětově angažovaných ve své práci jen 21 % zaměstnanců. Zbylých 79 % buď jen "přežívá", nebo svou práci aktivně sabotuje. To je obrovské číslo. A za většinou těchto případů nestojí špatný plat ani zlý šéf, ale něco hlubšího - nesoulad mezi tím, kdo jste, a tím, co děláte.
Proč nás práce tak často nebaví
Většina lidí si práci vybírá podle toho, co je dostupné, co doporučí rodiče nebo co slibuje slušný výdělek. Na osobnosti přitom záleží víc, než si myslíme. Psycholog John Holland už v roce 1959 formuloval teorii, která se dnes považuje za jeden z nejlépe podložených modelů kariérního poradenství: lidé jsou nejspokojenější v prostředí, které odpovídá jejich osobnostnímu typu.
Představte si člověka, který je od přírody tvořivý, miluje svobodu a nesnáší rutinu. Teď ho posaďte do účetní firmy, kde 8 hodin denně kontroluje faktury. Bude tam vydělávat slušně. Bude tam taky pomalu umírat nudou. Ne proto, že by účetnictví bylo špatné povolání - ale proto, že nesedí jeho osobnosti.
A tady většina kariérních rad selhává. Říkají vám "sledujte svou vášeň" (což je vágní) nebo "dělejte to, co vám jde" (což ignoruje, jestli vás to taky baví). Co kdybychom se na to podívali z jiného úhlu?
Ikigai - čtyři otázky, které stojí za to si položit
Japonský pojem ikigai (生き甲斐) doslova znamená "důvod bytí". V Japonsku se používá od období Heian, tedy zhruba od 10. století, a označuje cokoliv, co dává životu hodnotu - od vnoučat přes ranní kávu po práci v zahradě. Na Západě se ale ikigai zpopularizovalo v trochu jiné podobě: jako průsečík čtyř oblastí.
Co vás baví. Co umíte. Co svět potřebuje. Za co vám někdo zaplatí.
Když se tyto čtyři věci překrývají, máte práci, která vás naplňuje. Když chybí jedna z nich, něco skřípe. Děláte něco, co milujete a umíte, ale nikdo za to neplatí? Máte krásný koníček, ne kariéru. Dostáváte dobře zaplaceno za něco, co svět potřebuje, ale vy z toho nemáte radost? Cítíte prázdnotu.
Japonská psychiatrička Mieko Kamiya, která pojem ikigai akademicky zpracovala v knize O smyslu života (1966), ale upozorňovala na jednu věc: ikigai nemusí nutně souviset s prací. Může to být i vztah, tvůrčí aktivita nebo komunitní zapojení. Pro účely kariéry je ale model čtyř kruhů užitečný jako kompas - ne jako GPS s přesnou adresou, ale jako směr, kterým se vydat.
Jak osobnost předurčuje kariérní spokojenost
Hollandova teorie rozděluje lidi do šesti osobnostních typů, označovaných písmeny R-I-A-S-E-C. Každý z nás je unikátní kombinací těchto typů, přičemž tři nejsilnější tvoří takzvaný Holland kód.
| Typ | Popis | Typické prostředí |
|---|---|---|
| R - Praktický | Práce rukama, technika, hmatatelné výsledky | Dílna, stavba, laboratoř |
| I - Výzkumný | Analýza, zkoumání, řešení problémů | Univerzita, výzkumné centrum, IT |
| A - Umělecký | Kreativita, originalita, sebevyjádření | Atelier, redakce, studio |
| S - Společenský | Pomáhání, učení, spolupráce | Škola, nemocnice, neziskovka |
| E - Podnikatelský | Vedení, přesvědčování, organizace | Firma, obchod, politika |
| C - Kancelářský | Systém, pořádek, přesnost | Administrativa, finance, logistika |
Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Psychology (2023) potvrdil, že čím vyšší je shoda mezi osobnostním typem člověka a jeho pracovním prostředím, tím vyšší je jeho spokojenost a tím nižší je pravděpodobnost, že z práce odejde. To platí napříč kulturami a obory.
Tohle ale neznamená, že existuje jen jedno "správné" povolání pro každý typ. Člověk s Holland kódem SAE (společenský-umělecký-podnikatelský) se může realizovat jako učitel dramatické výchovy, terapeut využívající arteterapii nebo vedoucí kreativního týmu v reklamní agentuře. Každá z těchto cest odpovídá jeho profilu jinak, ale všechny budou fungovat líp než třeba práce kontrolora kvality na výrobní lince.
Co vám o sobě řekne RIASEC test
Kdybych se vás teď zeptal, jaký jste typ, pravděpodobně byste měli nějakou intuici. Ale intuice umí klamat. Lidé se často identifikují s typem, který obdivují, ne s typem, kterým skutečně jsou. Chlapec vyrůstající v rodině podnikatelů se bude považovat za typ E, i když jeho přirozené sklony míří k výzkumnému typu I.
Proto má smysl si svůj profil ověřit. Test osobnosti RIASEC vám za několik minut ukáže vaše tři nejsilnější typy a nabídne konkrétní povolání, která odpovídají vaší osobnosti. A pokud chcete jít ještě hlouběji, test kariérních hodnot odhalí, co je pro vás v práci opravdu důležité - jestli svoboda, jistota, peníze, uznání nebo třeba smysluplnost.
Pět kroků k práci, která vás bude bavit
1. Pojmenujte, co přesně vás nebaví
Není to "práce obecně"? Možná vás nebaví konkrétní úkoly, nebo pracovní prostředí, nebo šéf, nebo tempo. Rozdíl je obrovský. Člověk, kterého nebaví náplň práce, potřebuje změnu oboru. Člověk, kterého nebaví firemní kultura, potřebuje změnu zaměstnavatele. Rozlišujte.
2. Zmapujte svou osobnost a hodnoty
Nestačí vědět, co nechcete. Potřebujete vědět, co chcete a proč. Osobnostní testy jsou dobrý začátek. Doplňte je reflexí: kdy jste se naposledy v práci tak zabavili, že jste zapomněli na čas? Co jste přitom dělali? S kým? V jakém prostředí?
3. Prozkoumejte alternativy bez tlaku
Nemusíte hned dávat výpověď. Začněte rozhovory s lidmi v oborech, které vás zajímají. Zeptejte se jich na běžný pracovní den, ne na výjimečné momenty. Přečtěte si oborové blogy. Zkuste víkendový workshop nebo online kurz.
4. Testujte malými kroky
Dobrovolnictví, freelance projekt, interní přesun ve firmě. Každá malá zkušenost vám řekne víc než hodiny přemýšlení. Jedna moje známá, projektová manažerka v IT firmě, si o víkendech začala vést kurzy jógy. Po roce zjistila, že jí to naplňuje víc než práce v kanceláři. Dnes učí jógu na plný úvazek - ale ten rok testování byl nezbytný k tomu, aby věděla, že to není jen únik, ale skutečná cesta.
5. Sestavte přechodový plán
Máte finanční rezervu na 3-6 měsíců? Potřebujete rekvalifikaci, nebo stačí zkušenosti? Máte kontakty v novém oboru? Čím konkrétnější plán, tím menší strach z kroku do neznáma.
Změna kariéry bez dramatu
Představa kariérní změny většinu lidí děsí. Vybaví se jim radikální skok - z účetního na surfařského instruktora na Bali. Realita je naštěstí méně filmová a o dost praktičtější.
Existuje koncept takzvané "bridge job", překlenovací práce. Místo jednoho velkého skoku uděláte sérii menších kroků. Programátor, který chce do UX designu, začne tím, že ve své firmě navrhne pár vylepšení uživatelského rozhraní. HR specialistka, která chce být koučka, si udělá certifikát a začne koučovat kolegy interně. Každý krok snižuje riziko a zvyšuje jistotu, že jdete správným směrem.
Kdy se skutečně rozhodnete skočit? Až budete mít tři věci: jasno v tom, kam míříte (díky sebepoznání), ověření z praxe (díky malým experimentům) a základní síť kontaktů v novém oboru. Do té doby sbírejte zkušenosti, budujte dovednosti a hlavně - neřiďte se jen tím, od čeho utíkáte. Směřujte k něčemu konkrétnímu.