Freelance vs. zaměstnání: pro koho se co hodí

Marek fakturuje kolem 90 tisíc měsíčně jako grafik na volné noze. Petra bere 45 tisíc čistého jako in-house designérka ve stejném oboru a je stejně stará. Na papíře vydělává Marek dvakrát víc.

Ve skutečnosti je to spletitější. Marek si z těch 90 tisíc platí zdravotní a sociální zálohy, daň, a hlavně: sám sobě dovolenou, nemocenskou i měsíce, kdy zakázky nepřijdou. Petra má 45 tisíc jistých, a to i v srpnu, kdy je dva týdny u moře. Každý z nich tomu druhému trochu závidí.

Otázka „co je lepší, volná noha, nebo zaměstnání" nemá univerzální odpověď. Má jen odpověď pro vás konkrétně - podle toho, jak snášíte nejistotu, kolik potřebujete struktury a co od práce vlastně čekáte.

Co si navzájem závidí - a kde je háček

Zaměstnanci si na freelancerech nejčastěji všímají svobody. Žádný budík na sedmou, žádné pondělní porady, práce z kavárny nebo z Lisabonu. Freelanceři zase koukají na jistotu: výplata dorazí i v měsíci, kdy se moc nedařilo, a nikdo nemusí shánět dalšího klienta.

Obě představy jsou zčásti iluze. Ta nejrozšířenější se týká peněz. Hrubá fakturace není čistá mzda. Když Marek fakturuje 90 tisíc, neznamená to, že mu 90 tisíc zůstane. Odečtěte zálohy na pojistné, daň, náklady na techniku a software, a hlavně to, co si musí odkládat sám na sebe: na nemoc, na volno, na měsíce sucha.

U Petry přitom platí opak, o kterém se moc nemluví. Její zaměstnavatel za ni odvádí pojistné nad rámec její mzdy, takže reálná cena jejího místa je pro firmu výrazně vyšší než 45 tisíc, které vidí na účtu. Ten rozdíl freelancer platí ze svého. Když srovnáte Marka a Petru poctivě, propast „dvakrát tolik" se scvrkne na rozdíl, který už tak jednoznačný není.

Rozepsané je to střízlivější. Když si Marek odloží na odvody, daň, náklady na provoz a rezervu na volno i výpadky, z devadesáti tisíc mu jako reálná „mzda" zůstane spíš něco kolem šedesáti. A to v dobrém měsíci. Pořád víc než Petra, ale rozhodně ne dvakrát tolik.

Druhá iluze je čas. Freelancer si teoreticky určuje, kdy pracuje. V praxi ale pracuje často víc, ne míň - protože každá neodpracovaná hodina je hodina bez příjmu a shánění zakázek se počítá jako práce, kterou nikdo nezaplatí.

Zaměstnání má přitom vlastní skrytou daň, jen míň viditelnou. Váš příjem má strop daný pozicí a tabulkami, o navýšení se musí říct a někdy i prosit, a celý váš rozpočet visí na jednom jediném zaměstnavateli. Když padne on, padne celý váš příjem naráz. Podobně jako freelancerovi, jen s výpovědní lhůtou navrch.

Tvrdá čísla: co za odvody kdo (ne)dostává

Největší rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ nejsou daně. Je to to, co za odvedené peníze člověk dostane zpátky, když se něco pokazí. Zaměstnavatel platí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění v plné výši, takže zaměstnanec má automaticky nárok na řadu jistot. OSVČ si platí sama, a u některých z těch jistot si musí ještě dobrovolně připlatit - jinak je nemá vůbec.

Konkrétní sazby se rok od roku mění, tak je tu nechme stranou. Podstatnější je princip, který ukazuje následující srovnání.

Kritérium	Zaměstnanec	OSVČ / freelancer
Placená dovolená	Ano, ze zákona (minimálně 4 týdny)	Neexistuje. Volno = měsíc bez příjmu
Nemocenská	Prvních 14 dní hradí zaměstnavatel, pak dávky	Jen když si platí dobrovolné nemocenské pojištění, a nárok navíc až po odčekané době
Důchod	Vyšší, z plných odvodů	Nižší; při minimálních odvodech i paušální dani výrazně pod úrovní zaměstnance
Jistota příjmu	Stabilní měsíční mzda	Kolísá podle zakázek, může být i nula
Strop výdělku	Omezen platovým pásmem a pozicí	Prakticky bez stropu, roste s klienty a cenou
Autonomie	Nízká až střední, řídí ji nadřízený	Vysoká; klienty, čas i způsob práce si volí sám
Konec spolupráce	Odstupné, výpovědní lhůta, ochrana	Bez odstupného; klient může odejít ze dne na den

Ten poslední řádek lidé podceňují nejvíc. Zaměstnanec dostane při zrušení místa odstupné a výpovědní lhůtu, během které hledá další práci. Freelancerovi může největší klient napsat ve čtvrtek, že od pátku nespolupracují, a je to legální i férové. Třetina příjmu zmizí přes noc, bez jakékoli náhrady.

Kdy jste naposledy byli týden v kuse nemocní? A co by se stalo s vaším příjmem, kdyby vás něco složilo na tři měsíce? U zaměstnance běží náhrada mzdy a pak nemocenské dávky. U freelancera bez dobrovolného pojištění se příjem zastaví v den, kdy přestane pracovat.

Komu volná noha psychologicky sedí

Tady přichází nejpřekvapivější zjištění celé debaty. Ekonomové Matthias Benz a Bruno Frey v roce 2008 porovnali spokojenost zaměstnanců a lidí na volné noze napříč několika zeměmi. Výsledek jde proti intuici: sebezaměstnaní uváděli vyšší pracovní spokojenost, přestože vydělávali méně, pracovali déle a byli vystaveni většímu stresu.

Frey to vysvětlil pojmem procedurální užitek. Lidem nezáleží jen na výsledku, ale i na cestě k němu. Sebezaměstnaní si cení toho, že nikomu nepodléhají a rozhodují sami za sebe, a tahle hodnota jim vynahradí i nižší příjem a delší hodiny. Autonomie pro ně není bonus. Je to samotná odměna.

Lidé na volné noze vydělávají méně, pracují déle a jsou ve větším stresu. A přesto jsou se svou prací spokojenější. Ne kvůli penězům, ale kvůli tomu, že jsou sami sobě pánem.

Znamená to, že by měl na volnou nohu skočit každý? Ne. Ten samý výzkum nepřímo ukazuje i druhou stranu. Pro koho je nejistota trvalým zdrojem úzkosti, tomu autonomie radost nepřinese, jen mu vezme půdu pod nohama. Rozdíl není v tom, kdo je odvážnější, ale v toleranci k nejistotě.

Zjednodušeně: zeptejte se sami sebe, co vás víc vyčerpává. Jestli pocit, že vám někdo dýchá na záda a schvaluje vám dovolenou, nebo pocit, že příští měsíc nevíte, kolik přijde na účet. Jedno z toho vás bude užírat tak jako tak. Volná noha vyhovuje lidem, které první možnost dusí víc než ta druhá.

Zrcadlově to platí i naopak. Někdo podává nejlepší výkon právě tehdy, když má pevný rámec: danou pracovní dobu, tým, jasné zadání a někoho, kdo nese konečnou odpovědnost. Není to nedostatek ambice ani odvahy. Je to jiné nastavení, kterému stabilní zaměstnání sedne líp než živnost, kde si strukturu musíte každé ráno vyrábět sami.

Skryté náklady volné nohy

O svobodě freelancingu se píše hodně. O tom, co k ní patří, míň. Volná noha totiž není jen práce ve vašem oboru bez šéfa. Je to i sada úkolů, které v zaměstnání za vás dělá někdo jiný.

Prvním z nich je prodávání sebe sama. Zaměstnanec odvede práci a dostane zaplaceno. Freelancer musí práci nejdřív sehnat, nacenit, vyjednat, vyfakturovat a někdy i vymáhat. Kdo neumí nebo nechce prodávat, může být špičkový ve svém řemesle a přesto hladovět.

Druhá věc je izolace. Petra má kolegy, obědy, drby u kávovaru a lidi, kteří ji podrží, když projekt hoří. Marek má sebe a Slack. Řada freelancerů zvládne všechno kromě samoty a zjistí to až po roce, kdy jim začne chybět obyčejný pracovní kolektiv.

A pak jsou tu věci, které prostě nejsou. Žádný placený sick day, žádné školení zaplacené firmou, žádné HR, které za vás vyřídí papírování. Administrativa, účetnictví a odvody si ukrojí čas i peníze, které v zaměstnání řeší někdo ve vedlejší kanceláři.

Švarcsystém: šedá zóna mezi tím

Existuje ještě třetí varianta, do které řada lidí spadne, aniž by chtěla: být „na papíře" OSVČ, ale reálně fungovat jako zaměstnanec jednoho jediného odběratele. Tomu se v Česku říká švarcsystém a je nelegální.

Poznáte ho podle několika znaků. Pracujete pro jedinou firmu, chodíte do její kanceláře, používáte její techniku, řídí vás její nadřízený a máte pevnou pracovní dobu, jen místo výplaty posíláte fakturu. Pro firmu je to výhodné, protože ušetří na odvodech. Pro vás to vypadá jako vyšší „hrubá", jenže ztrácíte ochranu zaměstnance a berete na sebe rizika OSVČ, aniž byste měli skutečnou svobodu freelancera.

Riziko nesou obě strany. Kontrolu má na starosti Státní úřad inspekce práce a firmě za umožnění nelegální práce hrozí pokuta až v řádu milionů korun. Postih může padnout i na samotného pracovníka. Nejde tedy o volnou nohu, je to zaměstnání zbavené jistot, s pokutou navrch.

Jak se rozhodnout

Neexistuje test, který vám řekne „buď freelancer" nebo „zůstaň v korporátu". Existuje jen pár poctivých otázek, na které si musíte odpovědět sami:

• Snesete měsíc, kdy přijde polovina obvyklého příjmu, a přitom nepřestanete spát?
• Baví vás shánět práci a jednat o penězích, nebo se toho děsíte?
• Máte finanční polštář aspoň na pár měsíců provozu bez zakázek?
• Chybí vám v zaměstnání spíš svoboda, nebo smysl? (Volná noha řeší to první, ne druhé.)
• Umíte si sami nastavit režim, nebo potřebujete vnější strukturu, aby vám den nezplihl?

Pokud vás většina odpovědí táhne k volné noze, ještě to neznamená dát hned výpověď. Rozumnější je začít vedle zaměstnání a otestovat si realitu za plotem, než na ni vsadíte všechno. O tom, jak na to, je samostatný návod, jak začít podnikat při zaměstnání.

A pokud si nejste jistí, jestli máte na samostatné fungování povahu, může pomoct pohled zvenčí. Vlastní představa o sobě bývá zkreslená oběma směry. Krátký test podnikatelského potenciálu ukáže váš profil v dimenzích, jako je tolerance nejistoty nebo potřeba autonomie, tedy přesně v těch, které rozhodují, jestli vám volná noha sedne, nebo vás semele.

Petra i Marek dělají v podstatě stejnou práci. Jeden by ve druhého kůži nevydržel ani měsíc. Není to otázka odvahy ani schopností. Je to otázka toho, co unesete a co vás naopak udrží nad vodou.