Sedíte v open-space kanceláři a kolega vedle vás právě zapnul podcast na reproduktor. „Líp se mu tak pracuje." Vy máte chuť ho uškrtit sluchátky. On je produktivní v chaosu, vy potřebujete ticho. Kdo z vás pracuje „správně"?
Oba. Pracovní styl není o správnosti, ale o souladu mezi tím, jak pracujete, a prostředím, ve kterém to děláte. A první krok k produktivitě, která vám vydrží, je pochopit svůj vlastní styl.
Co je pracovní styl a proč na něm záleží
Pracovní styl je stabilní vzorec toho, jak přistupujete k úkolům, organizujete si čas, komunikujete s kolegy a reagujete na tlak. Není to totéž co osobnost, i když se s ní překrývá. Dva introverti mohou mít zcela odlišný pracovní styl - jeden pečlivý a metodický, druhý kreativní a chaotický.
Výzkum Fránka Duffy z MIT Media Lab (2018) ukázal, že zaměstnanci, jejichž pracovní prostředí odpovídá jejich pracovnímu stylu, vykazují o 17 % vyšší produktivitu a o 32 % vyšší spokojenost. To nejsou zanedbatelná čísla.
7 dimenzí pracovního stylu
Pracovní styl se nehodnotí jako jedna škála od špatného k dobrému. Je to profil sedmi dimenzí, z nichž každá má dva póly. Kde se nacházíte vy?
1. Struktura: plánovač vs. improvizátor
Plánovač začíná den seznamem úkolů, používá kalendář jako navigaci a cítí se nepříjemně, když se plán mění za pochodu. Improvizátor se nechává vést momentem, reaguje na to, co přijde, a rigidní plán ho svazuje.
Plánovač exceluje v projektovém řízení a opakujících se procesech. Improvizátor v krizových situacích a tvůrčích rolích, kde je předvídatelnost iluzí.
2. Spolupráce: týmový hráč vs. sólista
Někteří lidé myslí nahlas. Potřebují diskusi, brainstorming, odraz nápadů od druhých. Jiní potřebují prostor na vlastní zpracování, a teprve pak prezentují hotový výstup.
Zajímavé je, že to nesouvisí přímo s introverzí a extraverzí. Znáte někoho, kdo je společenský, ale nejlíp pracuje sám? Nebo tichého člověka, který paradoxně potřebuje v týmu alespoň jednoho sparring partnera?
3. Tempo: sprinter vs. maratonec
Sprinter pracuje v intenzivních blocích. Vysoké nasazení, pak pauza. Blíží se deadline? Skvělé, to je jeho živel. Maratonec udržuje konstantní tempo. Nevyhoří, ale ani nevyprodukuje zázraky přes noc.
Ani jeden přístup není nadřazený. Ale problémy nastávají, když sprinter pracuje v kultuře, kde se očekává rovnoměrný výkon 8 hodin denně. Nebo když maratonec čelí prostředí plnému urgentních deadlinů.
4. Iniciativa: proaktivní vs. reaktivní
Proaktivní pracovník hledá, co je potřeba udělat. Navrhuje změny, identifikuje problémy dřív, než nastanou. Reaktivní pracovník čeká na zadání a pokyny, ale pak je exekuuje spolehlivě a přesně.
V start-upu potřebujete proaktivní lidi. V chirurgickém sále chcete, aby sestry reaktivně a přesně plnily pokyny chirurga, ne aby improvizovaly. Kontext rozhoduje.
5. Detail: perfekcionista vs. vizionář
Perfekcionista kontroluje, přepisuje, ladí detaily. Odevzdá méně, ale v bezchybné kvalitě. Vizionář vidí celek, strategii, směr - a detaily ho zdržují.
Vzpomínáte na Steva Jobse? Ten byl vzácný hybrid - vizionář posedlý detaily. Většina z nás ale inklinuje k jednomu pólu. A to je v pořádku, pokud víte ke kterému.
6. Riziko: konzervativec vs. experimentátor
Konzervativní přístup minimalizuje chyby. Experimentální maximalizuje inovaci. Obojí má svou hodnotu a obojí má svou cenu.
Firma, kde jsou všichni konzervativci, nikdy nevytvoří průlomový produkt. Firma plná experimentátorů nikdy nedodá stabilní službu. V praxi potřebujete obojí, ale vy jako jednotlivec se přirozeně kloníte k jedné straně.
7. Variabilita: specialista vs. multitasker
Specialista chce jeden úkol a soustředit se na něj do hloubky. Multitasker střídá aktivity a čerpá energii z pestrosti. Lidé si často pletou preferenci s dovedností - některý multitasker by byl produktivnější, kdyby si dovolil chvíli dělat jednu věc.
Jak znalost pracovního stylu zvyšuje produktivitu
Pochopení vlastního stylu vám umožní tři věci:
- Navrhnout si prostředí. Pokud jste sprinter a sólista, vyjednejte si práci z domova dva dny v týdnu a pracujte v blocích. Pokud jste týmový maratonec, hledejte kancelář s kolegy a stabilní rozvrh.
- Komunikovat své potřeby. „Potřebuji zadání do pátku, abych si mohl naplánovat příští týden" - tohle řekne plánovač. Není to stížnost, je to návod k obsluze.
- Přestat se srovnávat. Kolega, který zvládá tři projekty najednou, není nutně lepší. Má jiný styl. Vy možná děláte jeden projekt, ale s hloubkou, kterou on nedosáhne.
Příklad: Martin a jeho objev
Martin, programátor v české tech firmě, roky bojoval s pocitem, že je pomalý. Kolegové chrlili kód, on si zapisoval poznámky, kreslil diagramy, přemýšlel. Cítil se méněcenný. Pak mu šéf ukázal statistiku: Martinův kód měl nejnižší počet bugů v celém týmu. Nebyl pomalý - byl důkladný. Jeho pracovní styl (plánovač, sólista, perfekcionista) prostě vypadal „pomale" ve srovnání s experimentátory a sprintery kolem něj.
Když to pochopil, přestal se stresovat a začal svůj styl komunikovat: „Potřebuji den navíc, ale kód bude čistý." Tým se přizpůsobil a celkový výkon se zlepšil.
Jak pracovní styl využít v praxi
Při hledání práce
Než pošlete životopis, zeptejte se sami sebe: jaké pracovní prostředí potřebuji? Start-up vs. korporát, remote vs. kancelář, individuální práce vs. týmové porady. Pracovní styl je filtr, který vám ušetří roky v nevhodné pozici.
Při vedení týmu
Manažeři, kteří znají pracovní styly svých lidí, mohou sestavovat komplementární dvojice. Plánovač a improvizátor se vzájemně doplňují, pokud si rozumí. Perfekcionista a vizionář tvoří silný tandem, když respektují přínos toho druhého.
Při osobním rozvoji
Nemusíte měnit svůj styl. Ale je užitečné rozvíjet schopnost přepínat. Sprinter, který se naučí pracovat i v maratonském režimu, zvládne širší spektrum situací. Ne že by změnil svou preferenci, ale rozšířil svůj repertoár.
Chcete zjistit svůj pracovní styl přesněji? Vyzkoušejte si test pracovního stylu, který vám ukáže váš profil v jednotlivých dimenzích a pomůže vám najít prostředí, ve kterém budete skutečně produktivní.
Protože produktivita není o tom dělat víc. Je o tom dělat to, co vám sedí, způsobem, který vám sedí.