Zjistěte během 5 minut, jaká jste osobnost a jaké povolání se k vám hodíZačít test →
Domů / Průvodce / Psychologie a wellbeing / Mensa test: co obnáší a jak vypadá přijetí
Psychologie a wellbeing

Mensa test: co obnáší a jak vypadá přijetí

Jak probíhá přijímací test do Mensy, jak vypadají úlohy, kolik stojí a dá se na něj připravit? Hranice je horní 2 % populace, ne konkrétní číslo IQ.

Napíšete v přijímacím testu Mensy IQ 130. Váš kolega ve Velké Británii napíše 148. A přitom jste na tom oba úplně stejně.

Zní to jako chyba, ale není. Obě čísla znamenají jednu a tu samou věc: patříte mezi horní dvě procenta populace. A právě tahle hranice, ne konkrétní číslo, je jediná vstupenka do Mensy.

Co přijímací test obnáší, jak vypadá, kolik stojí a jestli se na něj vůbec dá připravit? Projděme si to popořadě a bez mýtů.

Odkud se Mensa vzala

Mensa vznikla v roce 1946 v Oxfordu. Založili ji právník Roland Berrill a vědec Lancelot Ware s jednoduchou myšlenkou: vytvořit společnost, kde jediným kritériem členství bude vysoké IQ, nic dalšího. Žádná politika, žádné náboženství, žádný původ ani titul.

Název je latinsky "stůl". Odkazuje na kulatý stůl, u kterého jsou si všichni rovni bez ohledu na to, čím se živí. Dnes má organizace přes sto tisíc členů ve více než stovce zemí a v Česku ji zastupuje Mensa ČR.

Jediné kritérium členství: výsledek v horních 2 % populace v uznávaném testu inteligence. Nic víc, nic míň.

Tahle podmínka se od roku 1946 nezměnila. Musíte skórovat v horních 2 % v uznávaném testu. Jestli jste profesor, nebo řidič autobusu, Mensu nezajímá.

Co přesně musíte splnit

Mensa ČR to formuluje jednoznačně: členství nabídne každému, kdo v jejím přijímacím testu dosáhne IQ 130 a výš, což odpovídá 98. percentilu a vyššímu. Percentil 98 znamená, že jste uspěli líp než 98 lidí ze sta.

Horní 2 % zní abstraktně, tak si to přeložme. Je to zhruba jeden člověk z padesáti. V běžné školní třídě o třiceti dětech by hranici často nesplnil nikdo, ve velké univerzitní posluchárně by se jich našlo pár. Není to úzká kasta géniů, ale ani nic, čeho dosáhne většina lidí.

A teď ta matoucí část. IQ 130 v jednom testu a IQ 148 v jiném můžou znamenat úplně totéž. Rozdíl dělá takzvaná směrodatná odchylka, tedy jak moc jsou skóre kolem průměru rozprostřená.

Většina moderních testů na Wechslerově škále používá směrodatnou odchylku 15. Průměr je 100 a hranice horních 2 % vychází zhruba na 130. Britská Mensa ale historicky používá test Cattell III B s odchylkou 24, kde stejná hranice vyskočí až na 148. Stejný člověk, stejný výkon, jiné číslo na papíře.

Škála / testPrůměrSměrodatná odchylkaHranice horních 2 %
Wechsler (WAIS, většina testů)10015~130
Cattell III B (britská Mensa)10024~148
Stanford-Binet (starší verze)10016~132

Proto se nikdy neptejte "jaké IQ potřebuju do Mensy", aniž byste dodali, o jaký test jde. Číslo bez škály nic neznamená. Závazná je vždycky ta jedna věta: horní 2 procenta.

Ještě jedna věc se často přehlíží. Skóre je vztažené k vaší věkové skupině, ne k celé populaci naráz. Šestnáctiletý se porovnává se šestnáctiletými, šedesátník se šedesátníky. Stejný počet správně vyřešených úloh proto může znamenat jiné IQ podle toho, kolik je vám let.

Roli hraje i čas. Testy se musí periodicky přenormovávat, protože skóre populace pomalu roste. James Flynn v 80. letech (práce z let 1984 a 1987) doložil nárůst zhruba o 3 body za dekádu. Test kalibrovaný před dvaceti lety by dnes hranici 2 % ukazoval jinde, než kde reálně leží.

Jak probíhá testování u Mensy ČR

Přijímací test je vždy prezenční a písemný. Online ho složit nejde. Mensa sice nabízí orientační online test zdarma, ten se ale pro členství nepočítá, slouží jen k tomu, abyste zjistili, jestli má smysl jít na ostrý termín. Berte ho jako nezávaznou zkoušku, ne jako verdikt.

Testuje se skupinově a pod dohledem, aby měli všichni stejné podmínky. Termíny bývají pravidelně v Praze, Brně, Ostravě a v dalších městech. Test pro dospělé trvá 40 minut, u dětí je kratší, kolem 20 až 30 minut podle věku.

Atmosféra na testu bývá překvapivě obyčejná. Sejde se skupina lidí od studentů po důchodce, dostanete arch s úlohami, tužku a přesně daný čas. Žádné pohovory ani otázky na osobní život. Odškrtáte odpovědi, odevzdáte a výsledek dorazí s odstupem, ne na místě.

Věkově je testování otevřené hodně široce. Děti od 5 do 13 let skládají vlastní test Mensy, standardizovaný na víc než třech tisících českých dětí. Od 14 let se dělá 40minutový test pro dospělé. Horní věková hranice žádná není, přijít může i osmdesátník.

Ceny se čas od času mění, takže je berte orientačně. Aktuálně jde řádově o pár set korun, s nižší sazbou pro studenty do 26 let a pro děti. Přesnou částku i volné termíny najdete na webu Mensy, tam se vyplatí dívat před každou návštěvou.

Přijímací test jde opakovat, ale ne donekonečna. Mensa ČR povoluje maximálně tři pokusy a mezi jednotlivými musí uplynout aspoň rok. Ta roční pauza tam je schválně, aby výsledek nešlo natrénovat prostým opakováním stejného zadání.

A když hranici splníte, členství ještě nenaskočí samo. Musíte poslat přihlášku a zaplatit členský příspěvek. Teprve pak se otevře intranet, časopis i pozvánky na akce.

Jak vypadají úlohy

Zapomeňte na otázky typu "kdo napsal Hamleta" nebo "kolik je 17 procent z 340". Mensovní test je takzvaně culture-fair, tedy nezávislý na tom, co jste se ve škole naučili, jakým jazykem mluvíte nebo odkud pocházíte. Měří schopnost vidět logiku, ne nasbírané vědomosti.

V praxi jde hlavně o hledání logických vazeb mezi grafickými symboly. Nejčastější typ je matice: mřížka obrazců, třeba 3x3, kde jedno políčko chybí. Vaším úkolem je odhalit pravidlo, podle kterého se obrazce mění, a z několika možností doplnit to chybějící. Tenhle formát proslavil Ravenův test progresivních matic.

Ukažme si to na příkladu. Představte si mřížku 3x3 plnou obrazců. V každém řádku přibude jedna čárka a obrazec se zároveň pootočí o čtvrtinu. Poslední políčko chybí a vy musíte obě pravidla, přibývání i rotaci, zkombinovat a vybrat obrazec, který dodrží obojí. Těžší úlohy skládají tři i čtyři taková pravidla naráz.

Kromě matic se objevuje doplňování číselných nebo tvarových řad, otáčení obrazců v prostoru a hledání prvku, který do skupiny nezapadá. Všechno pod časovým tlakem, a ten tvoří dobrou polovinu celé obtížnosti.

Pokud si chcete formát matic a doplňování řad osahat nanečisto, projděte si zdarma náš IQ test. Úlohy fungují na stejném principu jako ty mensovní, takže na ostrý termín pak nepřijdete jako do úplně neznámého prostředí.

Jak se připravit (a co si nenamlouvat)

Teď to nepopulární: příprava vám nezvedne IQ o dvacet bodů. Fluidní inteligence, kterou test měří, je poměrně stabilní vlastnost. Meta-analýza Hausknechta a kol. z roku 2007 zjistila, že opakování kognitivního testu zvedne skóre řádově o jednotky bodů, ne o desítky. A i ten posun je z velké části jen tím, že už formát znáte.

Což je přesně to, co ovlivnit jde. Když matici uvidíte poprvé až na ostrém testu, spálíte drahocenné vteřiny jen na pochopení zadání. Pár desítek předem vyřešených matic tohle překvapení odbourá.

Znám člověka, který doma luštil matice jako o život a dával je s přehledem. Na testu Mensy ho ale rozhodil časový tlak, u třetí úlohy začal panikařit a zbytek odklikal víceméně náhodně. Skóre pak neodpovídalo tomu, co reálně uměl. Trénink formátu je proto z poloviny trénink klidu.

Co dává smysl udělat

  • Projít si předem pár desítek maticových úloh, ať vás formát nezaskočí.
  • Natrénovat práci s časem: u lehčích úloh se nezdržovat, těžké klidně přeskočit a vrátit se k nim.
  • Pořádně se vyspat. Jedna probdělá noc sráží kognitivní výkon srovnatelně s mírnou opilostí (Williamson a Feyer, 2000).
  • Nejít na test o hladu ani přejedení, mozek spotřebuje kolem pětiny vaší energie.
  • Dorazit s časovou rezervou, protože spěch a stres berou body úplně zbytečně.

Co naopak nefunguje, jsou "tréninky mozku" v mobilních appkách a zaručené triky z internetu. Zlepšíte se v té konkrétní hře, ale na obecnou schopnost řešit nové problémy se to nepřenáší. A upřímná otázka na tělo: chcete se do Mensy dostat kvůli číslu do životopisu, nebo protože vás láká prostředí lidí, které baví přemýšlet?

Co členství dává a co ne

Mensa není certifikát génia ani vstupenka k lepší práci. Je to hlavně komunita. Členové mají přístup na místní i celostátní setkání, do členského intranetu, dostávají časopis a můžou využít síť SIGHT, která pomáhá cestujícím členům po celém světě najít kontakt v cizí zemi.

Uvnitř organizace navíc fungují zájmové skupiny a kluby deskových a logických her, kde se řeší všechno od šachu po astronomii. Spousta lidí sem chodí hlavně kvůli nim, ne kvůli průkazce. Vedle dospělé Mensy běží i Dětská Mensa pro věk 5 až 16 let, odkud se dá po čtrnáctých narozeninách plynule přejít dál.

Jeden praktický bonus stojí za zmínku. Některé české vysoké školy uznávají výsledek mensovního testu místo přijímaček, podle instituce typicky od IQ 125 až 130. Pro maturanta to může být reálná zkratka, třeba na VUT v Brně nebo Masarykově univerzitě. Konkrétní seznam škol a hranice se rok od roku mění, takže si to ověřte u dané fakulty, ne jen u Mensy.

Co členství nedává? Neříká nic o vaší kreativitě, empatii, vytrvalosti ani o tom, jestli budete v životě spokojení. IQ test měří úzký výsek schopností. Člověk s IQ 128, který je pracovitý a umí vyjít s lidmi, dojde obvykle dál než člen Mensy spoléhající jen na číslo v průkazce.

Než zaplatíte za termín, ujasněte si tedy, co od toho čekáte. Jako sport pro mozek a přístup ke komunitě lidí na podobné vlně dává test smysl. Jako důkaz vlastní hodnoty je to slepá ulička, a to platí, ať už horní 2 % atakujete, nebo ne.

Doporučený test

Vyzkoušejte IQ test

Zjistěte více o sobě - test je zdarma a výsledky získáte ihned.

Začít test

Další články v kategorii Psychologie a wellbeing