Kam dál?
Kam dál? Právě to bývá nejčastěji kladená otázka všech žáků devátých tříd nebo studentů před složením maturitní zkoušky. Ne vždy je snadné se rozhodnout, ale jedná se o věci, které nám mohou ovlivnit budoucnost, a proto bychom jim měli věnovat značnou pozornost ještě předtím, než už bude příliš pozdě.
Většina z nás v dnešní době věří tomu, že nezáleží, jaké školy vystudujeme, ale jakou práci si po jejich ukončení dokážeme najít. Ne vždy je to tak. O volbě naší budoucí kariéry je nejlepší začít přemýšlet už ve školním věku. Ovlivňuje ji totiž řada faktorů, mezi které patří správná volba střední a poté vysoké školy nebo také srovnávací zkoušky a testy probíhající během celého studia, které nám mohou napovědět, jaké jsou naše studijní předpoklady, na co máme talent, na co bychom se měli zaměřit či na čem více zapracovat.
Základem je základní škola
Už na základní škole můžeme sledovat náznaky toho, v čem jsme dobří, a co nás baví. Nepoznáme to však podle známek a dosažených výsledků, ale podle toho, k jakému předmětu či aktivitě máme nejlepší přístup. Každému z nás jdou jednotlivé věci jinak. Někdo má v sobě skrytý talent a látce rozumí a ani se jí nepotřebuje učit a jiní se ji učí nazpaměť bez jakýchkoliv souvislostí a po pár dnech už ani neví, co že se to vlastně učili. Právě z tohoto důvodu se začaly pro školy vyvíjet jednotné testy, které by úroveň žáků mohly porovnat. Pro tento účel tedy nyní existují speciální testy společnosti SCIO, které srovnávají žáky základních škol v pátých, sedmých a devátých třídách. Těmito testy se nejen odhalí vědomosti oněch žáků, ale také si oni sami mohou vyzkoušet atmosféru testů, která je v budoucnu čeká při přijímačkách na střední školy, maturitní zkoušce či přijímacích testech na vysoké školy a univerzity.
Jak na vysokou školu?
Zatěžkávacím zkouškám se student nevyhne ani na střední škole. Mimo náročného učiva, testů, zkoušení a závěrečné maturitní zkoušky, ho poté nepochybně čekají i přijímací zkoušky na vysokou školu. Již samotný výběr vysoké školy není jednoduchý, ale složení testů je mnohdy ještě těžší. Na většině fakult po celé naší republice dnes převládají rovněž testy společnosti SCIO, které dělí své testy podle obtížnosti hned do několika bloků. Nejobecnější z nich jsou obecné studijní předpoklady neboli OSP, které netestují studenta z jeho znalostí a dovedností, ale z jeho schopnosti logicky uvažovat, orientovat se v obtížných úlohách a vyznat se v odborných textech. Výsledky jsou pak fakultám podávány v tzv. percentilu, který udává, kolik procent lidí bylo v bodování horší než vy. Fakulty si pak stanovují nejrůznější hranice pro tento percentil, a pokud se do této hranice nevejdete, na školu Vás nevezmou. U těchto hranic záleží samozřejmě na oboru, na který se hlásíte. Např. pro psychologii či žurnalistiku musíte mít percentil min. 80 a pro práva nebo medicínu dokonce i 90. Výjimkou však nejsou ani lidé, kteří se na tyto obory přihlásí a poté skončí s percentilem pouhých 20 a tak testy zkouší znovu. Ano, možná testy OSP nejsou zrovna nejlevnější, existuje však lepší investice než je naše vzdělání?
Zvolený obor Vás musí bavit!
I v dnešní době existuje stále řada studentů, kteří si vysokou školu vybírají podle její prestižnosti či podle toho, co od nich očekávají druzí. Chcete být právníkem jen proto, že i Váš otec, dědeček a pradědeček byl právníkem? V tom případě děláte špatná rozhodnutí a to zejména tehdy, pokud máte zcela jiné zájmy a koníčky.
Vysokoškolský obor by měl být vždy volený na základě toho, co Vás skutečně baví, a dokážete si představit, že se tím můžete zabývat i v budoucnu. Pokud studujete obor jen proto, abyste dosáhli titulu a pak se věnovali něčemu jinému, nejspíš zbytečně ztratíte pár let svého života.
Před tím, než tedy Vy nebo Vaše děti budete uvažovat o vysokoškolském studiu, zaměřte se skutečně na obory, ve kterých byste se mohli naplno seberealizovat a studovali je s nadšením. Jen takovou školu totiž dokončíte s pocitem, že jste se učili to, co Vás skutečně baví.
